dítek, a poněvadž se mu školní plat náležitě neodváděl, nemohl si pomocníka najmouti, a tak sám sebe pro obecné dobré obětoval!

Obec Olešnická dokázala lásku k učiteli také tím, že louku, kterou učitel od založení farní školy Olešnické v pokoji užíval, letošního roku pronajala a kantorovi vzala."

Než cvičení se počalo, sešli se u rychtáře Olešnického, Ducháčka, sousedé Petříček a Jirák, pili tam pivo, poslali si do č. 96 pro dva mázy kořalky a takto se připravovali na křesťanské cvičení.

Téhož dne šel tkadlec, Jáchym Krupka, se svou prací na Příchovice, i ptali se ho tam: „Yy budete mít dnes křesťanské cvičení v Olešnici?" Krupka odpověděl: „Ano, budeme."

„No, to bude pěkné cvičení!" odpovědělo se mu. Krupka nenadav se ničeho zlého, šel na cvičení. (Konalo se obyčejně v domě privátním.)

Než se všichni lidé sešli, začal farář přítomné z katalogu jmenovati tím doložením, kdo přijde později, aby se přihlásil.

Cvičení počalo nábožnou písní, a když asi půl hodiny trvalo, dal farář otázku Prokopu Žákovi, domkáři z Olešnice č. 169.

Tento vstal a odpověděl: „To jsem se nenadal, že já dnes na něco tázán budu! Ale já jsem připraven, vám, pane faráři, otázky dávati!"

Farář, na nic zlého si nepomysliv, odpověděl: „Máš-li ty, anebo kdokoliv jiný nějakou pochybnost o věci, o níž se dnes jedná, milerád každou otázku zodpovídám a vás poučím."

Na to odpověděl Prokop Žák : „Ne, ne — já mám docela jiné otázky!"

A tu hned dva Jiráskové, Kochánek, Petříček a áva Merklasové vstali a tak hrozivě si počínali, že farář viděl, neodejde-li, že mají v úmyslu jej ubít. I odpověděl jim: „Já vidím, že jste nepřišli slovo. Boží poslechnout, proto pravím vám slova Kristova: Zanechá se vám váš dům pustý!" a po těch slovech hned odešel z domu.

Nepřítomného faráře zastal se Jáchym Krupka, a když několik slov promluvil, chopili se ho tito buřičové, hnali se s ním ke dveřím, dvéře vylámali a Krupku z domu vyhodili.

To se stalo v Olešnici dne 8 března 1819.

Roku 1849 dne 26. března žalovali u konsistoře faráře rychtářové : Jan Ducháček z Olešnice, Josef Berka z Haratic a Antonín Zeman ze Stanova, pak konšelové : Josef Rydval ze Lhotky, Jan Urbánek z lla-ratic-r a konečně výborové: Jáchym Petříček a Franc Jirák z Oiešnice, Anton Zeman a Jiří Skrbek ze Stanova a Petr Rydval ze Lhotky.

Y žalobě udávají, že „farář je vlažný při vykonávání duchovních povinností" ; žádají „rozhodně, aby byl z Olešnice přeložen."

Roku 1849 dne '25. dubna zastává se faráře kaplan Josef Zdobinský a zároveň vydává pochvalné vysvědčení Olešnickým učitelům ;