našich žen a byly by snadno přišly ke zkáze i v zapomenutí. Naše mladší ženy nemajíce již tolik zájmu ani porozumění pro umění lidové, byly by nám pomalu (ovšem na výjimky) mnoho těchto skvostů zmařily. Jedině »památka« po mamince nebo babičce mnohou cennou věc od záhuby zachránila. Mnoho krásných plen bylo rozstříháno na sukně, zástěry větší i dětské. Z koutních plachet robily se nejen přikrývky na postele, ale i šle ke kalhotám (!), a staré špenzle a kabáty přešívaly se na jupky. Teprve v poslední době, kdy poukázáno bylo na škodlivost tohoto počínání jednak výstavou, jednak zřízením musea, lze pozorovali nápravu.

Krojových částí mužských zachováno méně, ale zůstaly přece také; ale za to ženy ze svého kroje zachovaly všechno. Krajinské museum humpolecké získalo v té příčině sbírku bohatou. Kromě úplných krojů horáckých sebrán bohatý materiál výšivkový v k o ti tn í ch-p 1 ach tác h, v plenách (po horácku — plíny), v půlkách, v holubinkách i čepcích, v některých výšivkách bohoslužebných a i jiných vyšívaných částech kroje ženského i mužského.

Účelem těchto řádků i obrazů jest nejen seznámiti veřejnost naši s těmito památkami, ale ukázati hlavně na bohatství ornamentu horáckého a na značnou tvůrčí sílu našich vyšívaček. Nemůžeme jinak než obdivovali se, kterak prostá žena venkovská, nejen že uměla věrně napodobiti tvary z přírody, nýbrž dovedla i nové dle nich upravovati, přeměňovati, je zdobiti a zručně komponovati. V tomto ohledu výšivky horácké nad jiné vynikají Vynikajíť pestrostí ornamentální. K nejlepším pracem v této příčině patří »koutnice«. Proto nejprve o nich.

U nás užívalo se koutních plachet na některých místech ještě před 20 lety. Jest zajímavo stopovati, kdy a kde udržely se nejdéle. Byly to zejména vsi: Mysletín, Bystrá, St.. BříšC a Zachotín. Jinde odložily se již před padesáti lety i dříve. Humpolecké museum získalo jich celkem 25 kusů.*) Jedna z nich je velmi chatrná. Pokud původu se týče, jsou všechny »naše« horácké. I jména vyšívaček bylo lze zjistiti; jsou ovšem již všechny (až na jednu) mrtvy. Nejkrásnější koutnice**) provedením pocházejí z Vystrkova (Humpolecko) (obr. 1., 2., 3,, 4.) od švadleny Kovářové, rozené v Ptítrkově, provdané Flalákové ve Vystrkově, jež jediná dosud žije, a z Jankova (obr. 5.) od švadleny Marie Rozárové. Jinak vyšívány byly koutnice na Humpolecká ještě v Jiřících, ve Speřicích, ve Lhotici Šádové, v Krasoňově, v Sedlci, v Bystré, v Šimanově a na Pel-