budže chéeé gořolke. — 10. M a r y k a vydvila krulika. — 11. Leksa ma galaty ze psa, a košulu z husy; potrhač ju muši. — 12. M i k o 1 e, nevolej, kocurovi kyšky dej! — 13. Skáče vrubel po desce, šije butke Terezce. Terezka se raduje, iže butke obuje. Butke spadle s kolka, zabile pacholka. Pacholkovi vyzvouňajum, všicke kočke vyhuňajum i černého volka. — 14. Tekla vylečela z pekla, diobol za ňum, bueh ju baňum. — 15. Šmy da — hnida — veš. Co ty po mně chceš? A ja nechcu nic.

Vřele Vaši Ochotnost s Vaší milovanou ženou prosím : aby jste mi nový kabát způsobný nového obyčeje barvy v nošení koupiti ráčili. Modrý a tmavozelený mám. Rád bych buď fialové nebo perníkové barvy volil. iMíru jak široký a dlouhý, třeba o něco málo kratší a užší byl, budu také spokojen. Padesáte tj. 50 zl. v. c. budeli dosti prozatím po poslu posílám, nebudeli dosti, srdečně rád doplatím. Přitom račte mi in folio knihu svázanou v papírových deskách v koženém hřbetě i na rozích na 150 archů za 4 neb 5 zl. koupiti, na kterouž 5 zl. přiložených ráčíte míti ; nebo poručení máme všichni starostové duchovní zakládati památní knihy v jazyku buď latinském nebo německém, což mi takořka nevoní. Knihu památní založil jsem v Křesejně i na Zvikovci, ale v jazyku mateřském ; protož myslím i tuto novou z počátku jen něco německého, napotom ale všecko v mateřštině psáti. Co ta kniha bude státi, poslu neoznamte nebo vše zprávci a Patronu nevoní. Máteli 4. díl Musejníka, mapy atd. račtež mi laskavě odeslati. Náš polesný přijda z Prahy oznámil mi, žeť Čelakovský ze supplentství Ges. lit. a Profes, svržen a redaktorství novin P. Štěpánek převzíti musil a to pro řeč podvodnou, kterouž ve Varšavě držeti neměl; a pravil mi hned : že jste to ke dvoru Rusk., jiní dí Tatičicovi do Vídně, onen Metrnichovi, tento Chotkovi, onen Censorovi Hykyšovi atd. oznámiti měl. Skrze to prý literatura opět Česká trpěti má. Já Vás velmi zastával v tom . . . Nic si z toho nedělejte i já jsem šťastně bouřky přestal a mějte se na všem s Vaší milou ženou dobře v tomto novém roce, tak Vám srdečně přeje Váš upřímný

Václav Zvikovecký. Dne 8. ledna 1833.