Rybay ze svého připojil. Proto tenkráte sbírkou touto dále jsme se nezabývali; že k ní se vracíme, příčina toho jest tato: Pan A. P. Záturecký vydal sbírku ve Sborníku museálnej slovenskej spoločnosti ročník V. (1900) na stranách 1—25, a jak se přiznal, byl přepis jeho nedostatečný, čehož vinu ovšem z části přičísti dlužno rukopisu, který skutečně psán je velmi zběžně, čtenáři nemnohých obtíží působí. Porovnavše přepis svůj s otiskem Zátureckého, shledali jsme, že veliký počet přísloví nedobře byl podán, a mnohdy ani dobrého smyslu nedává. Poněvadž nám hlavně běží o správný výklad přísloví, a v tom vlastně spočívá práce Rybayova a jeho zásluha, uznali jsme za vhod, ona přísloví, která nesprávně sdělena jsou, nebo kde výklad byl skomolen, uveřejniti ještě jednou, a každý uzná, kdo náš přepis srovná s vydáním Zátureckého, že práce naše zbytečnou není; ponecháváme čísla běžná tak, jak jsou ve Sborníku. Podotýkáme, že Rybayův výklad k příslovím připojen jest zkratkou h. e. = hoc est (to jest). Posléz opravujíce Zátureckého slova sdělujeme, že sbírka sama psána jest Rybayem samým a nikoli Michalovskýtn.

1. Aby všem ústa zavázal (aneb: zašil), musil by mnoho plátna míti. Hoc est: Na pomluvače a utrhače nedbej! 2. Ač žebrák syt, ale mošna není. H. e.: Je nesyta a lakomec. 3. On chodí, co by mu z nosu kapalo. H. e.: Přišel do neštěstí pro neopatrnost. 4. An již s chvoštišlém chodí, hledaje peněz. H. e.: Pozdě lituje utracených peněz. 5. An to Malostranští ševci na kopyta vypískali. H. e.: Věc již vůbec všem známa jest. 6. Ani vůl dvěma smrti neumírá. H. e.: Co příliš, to příliš. 7. Až mi dáS jísti, teprva mi zpívej. H. e.: Pánům poslušni, dobrodincům vděční býti máme.

8. Berana po rounu poznáš. H. e.: Každého po skutku znáti hled. 9. Beran vlku kalí vodu. H. e.: Aby škodil, nenáležité příležitosti hledí. 10. Buď rád, když dávají. H. e.: Neodkládej, abys nepykal. 11. Běží mu o grunty. H. e.: Jedná o věcech velikých a nebezpečných. 12. Blázna by v stoupě upíchal, jiný nebude. H. e.: Nenapraví se. 13. Blaze rybáři u vodě. Je čerstvý jako ryba u vodě. H. e.: Je v dobrém štěstí. 14. Bližší košile než sukně. H. e.: Jednomu spíš než druhému přáti sluší. 15. Brzo vysedl na větvičku. H. e.: Před časem mudruje, jest vyvýšen. 16. Brzo vyprahl, brzo vyhasil. H. e.: Promařil dědictví. 18. Bylina bez květu, panna bez studu, řídko přichází k jistému užitku. H. e.: Děti bez kázně a bázně vychované bývají ničemný. 19. Byl tu, kde všem čertům vocasů svazovali. H. e.: Je chytrák. 20. By sebou vo zem bil, s nic býti nemůže. H. e.: Je pracný a nešťastný člověk. 21. Boha nepřevalíš. H. e.: Práce daremná. 22. Bude dobrý, až pes na lišku vleze. H. e.: Nikdy se nepolepší. 23. Bude z něho hospodář, co z kozla zahradník. H.. e.: Je nedbalý člověk, nic si svých věcí nevšímá. 24. Bůh štěstím vládne. H. e.: Pánu Bohu to poruč!

25. Coufá zase zpátkem. H. e.: Odvolává, odstoupá. 26. Chladného jest žaludku příliš. H. e.: Nic nemůže tajili. 27. Chtě