Předchozí 0242 Následující
str. 232

Konšel. Arciže je. Ted budem, sousedi, naše štěstí zkoušet; pudem tam, aby k nám příčinu nedostali, že sme neposlušný, ale, přídou-li nám nějak tak všelijak, šak, víte, jak oni to uměj, tak bude zle. Já myslím a doufám, sousedi, dyž o vaše dobrý pečovat a se vynasnažit chci, že mne neopustíte.

Harapát. To na mou pravdu, ne! Bude-li naší moci zapotřebí, vynaložíme ji, a cožkoliv v tej důležitosti a při vyhledávání naší svobody, když nás páni sami k tomu doháněj, zapotřebí bude, nechť jsou to peníze anebo potrava, vše zaopatříme.

Rychtář Teď máme k tomu ten nejpohodlnější a nejsvrchovanější čas a je k obávání, abychom jej neprospali.

Vodvárhi. To je pravda, sousedi, na tom je nám mnoho záleženo, nechcem-li my a potomci naši do smrti robotovat. Hleďme se na dobrou nohu postavit a k tomu všemožně přihotovit.

Rychtář. Jděm tedy. . ..

Konšel. Jak se v té důležitosti budete mět chovat, až dále vám oznámím; prozatím ale opatřte se zbrojí, aby, kdyby toho potřeba nastala, jedenkaždý z vás buď aspoň sekerou neb kopáčem a s vidlemi ozbrojený se v určitým místě najíti dáti mohl. Peníze a dle možnosti potravy taky každý nechť sebou veme, nebo potom, když juž jednou v boji budem, tak dlouho stálí ostali musíme, až si svobodu dobudem. Nu sle k tomu volný?

Vodvdrka. A jak bychom nebyli? Pro svobodu i život náš vynaložíme. (Odejdou všichni.)

Proměna.

Theatr se změní v sál, v němž stůl s papíry a knihami se vyuacliazí

Výstup třetí.

Správec, písař a dráb.

Fprávec (za stolem). Jak vidět, ty sedláci nepřijdou. Už H hodin, a rychtář dosud nikde, ani Mariin nejde, abychom aspoň zvěděli, mám-li je čekat aneb ne. Aby tam nebylo po chvíli nějaký pozdvižení, já se pořád obávám, aby ten Svatoš lid proti nám nepopudil. Jen, dyby sem přišel, toho jim musím uklidit, a jak ten bude pryč, tak bude všemu konec.

Dral) (vejde).

Správec. Ty jdeš časně! Kde pak ses ale opozdil? . . . Jdou-li pak ale?

Dráb. Juž jsou také zde. Hned sem přijdou, ale nevím, milostivý pane, jestli s nirna co poříděj.

Správec. A proč ? Slyšel si co od nich ?

Dráb. Jak sem tak pozdaleka zaslechl, tak přej dokonce víc robotovat nebudou, a sóu přej všechny připraveny jakousi svobodu sobě vymáhat.


Předchozí   Následující