i ostatní písně týmž eo do noty připomenutím opatřené (20., 35., 4., 11.,. 26., 27.) také na Hoře Kutné tiskem vydány byly.

Podobně tvrditi možná, že písně 36. a 37. z téže ofieiny Pardubické vyäly, neboť vedle společné poznámky: »M á svou známou notu« mají ještě prvých šest slok společných. Posléze také o písních 15. a 16. tvrditi si troufám, že od jednoho a téhož tiskaře byly, jak pro společnou poznámku (Má známou notu), tak pro nápadnou shodu zevnější úpravy jejich.

U vzpomenutých tuto písní — patrně v lidu našem velice rozšířených — předpokládali vydavatelé obecnou známost noty či nápěvu jejich. U jiných, nově složených a poprvé vytištěných, vytkl tiskař z pravidla, počátečný verš starší nějaké písně, dle níž nová tato písnička jeho pěti se měla.

A činem tím zachovala se nám aspoň paměť nejedná lidové písně — od jinud neznámé, i trvám, že nebude laskavému čtenáři nevhod seznámiti se aspoň s počátkem písní, na jejichž notu se typografové v našem špalíčku odvolávají. Uvedeme je také v poradě alfabetickém, označíme řadovými číslicemi římskými i vytkneme podle nich číslo písně,, kteráž se dle nápěvu jejich zpívala.

I. Běda, že se v mladém věku. 42. — II. E j s velkou, rychlostí pospěš. 8. —¦ III. Já služebník pána mého. 39. — IV. Jsem velmi zarmoucený. 9. — V. Kam jdeš, Jene, kam pospícháš. 10. a 33. V Zíbrtově »Bibliografickém přehledu českých národních písní« není z těchto písní ani jediná uvedena. Píseň se začátkem: »Kam jdeš, Janku« uveřejněná (dle Zíbrta) v S. n. p. II. 197, je-li totožná s naší V., neumím-pověděti. — VI. Komu se utecti (!) mám než ? Panně. 12. — VII. Ku Praze jest cesta dlouhá. 23. Erben tuto píseň ve syých Prostonárodních písních etc. uveřejnil r. 1864 na str. 180. a r. 188& na str. 202. — VIII. Kvílit musím přenáramně. 22. Zíbrt (p. 88.) uvádí trojí píseň s týmž začátkem : jedna pěje o duši očistcové, druhá o bečváři, třetí o židovských dětech. — IX. Loučení, loučení, jakje to těžká v ě e. 17. Dle Zíbrta (201.) vyskytuje se tato píseň zhusta ve sbírkách, mnohdy s posměšným poněkud veršem začátečným. — X. Osiřelo dítě o půl druhém létě. 1. Otištěna častokráte, o čemž viz Zíbrta 231. — XI. Poslechněte, ó křesťané, co sedě j e ve světě. 25. — XII. Přesmutná jest ta hodina. 31. Sborník A. Francia z r. 1768 obsahuje píseň s týmž začátkem (Zíbrt). -XIII. Proč mne sužuješ a mé srdce trápíš. 29. —¦ XIV. T y pražské panenky. 7. — XV. Všechny vdovy osiřelý pojďte. 40. — XVI. Ukrutná smrt, přehrozná. 41. Této písně dotýká se Zíbrt na str. 49. 51. 46. a odkazuje na Jiřičku II. 256. — XVII. »Zpívá se jako o Theofilovi«. 24.

Toť citáty písní ve špalíčku našem, jimiž zachována památka písnu lidových, většinou jinak zcela neznámých. Nemajíce, co bychom k úvod-