Předchozí 0460 Následující
str. 450

Typy poslednější prozrazují mnohem jemnější práci, zručnější techniku, kteréž vyšívání »bílé« více připouštělo. Jsou mezi nimi mnohé tvary stylisticky složitější i umělejší.

Mnohé z nich, zvláště z vyšívání »prolamovaného«, snaží se podati (ovšem pokud ruka kreslířova mohla zachytiti) i výplně žurové nebo pavučinkové, jichž rozmanitost i dovednost nelze ani všude vystihnouti.

O „pijanství" starých Čechů.

Podává Dr. V. N.

A. I. Sobolevskij uveřejnil na str. 283. V. ročníku »Českého Lidu« zajímavou polskou zprávu o náklonnosti starých Čechů ku pití, při čemž učiněna zmínka o Aeneovi Sylviovi, jakožto jednom z původců těchto zpráv. Ale již značně dříve nebyla asi pověst našich předků v této příčině nejlepší, jak dotvrzuje svědectví známého úředníka kurie papežské, Dětřicha z Niemu, jenž literárního ruchu v pohnuté době schismatu velmi činně se účastnil. Zmíněnou zprávu čteme v jeho životopisu Jana XXIII., v hlavě 34, která má nadpis: De reditu Hieronymi Pragensis ad priorem suam confessionem ejusque supplicio. Vypravuje o tom, kterak Mistr Jeroným, nenabyv po svém odvolání a schválení smrti Husovy žádané svobody, znovu přihlásil se mezi stranníky Husovy a stanovisko svoje skvělou řečí odůvodnil. Při zmínce o vypuzení Němců z Čech vyčetl prý národu tomuto vypínavost jeho, že by po celém světě chtěl panovati. Dětřich ujímá se svých krajanů, dokazuje z letopisů saských, že od Oty I. Čechy jsou již příslušenstvím říše německé. Odůvodnění jeho je takové, že, kdyby jiných důvodů nebylo, akta této otázky již dávno byla by zavřena. Byliť prý Čechové v té době lidé opravdu zvířecí, divocí a nevzdělaní a tak bylo zcela správné, aby byli mocnějším a vzdělanějším poddáni. V další polemice s Jeronýmem, hledaje pro sebe opory v historii, dospívá ? zajímavé theorii o původu českého kurfirstství, jediné snad z četných hypothes o vzniku kurfirstství vůbec a českého zvláště, jíž nikdo nebude hájiti: Vzpomíná, jak_kníže český povýšen na krále a dodává: A tak král český, jsa na ten čas i ministerialem i vasallem císaře nebo krále římského, stal se zároveň i jídlonošem jeho, snad z té příčiny, že Čechové navykli si a mají ve zvyku mnoho jísti a nemálo píti a často, aby tím ten který císař nebo král římský, maje takového jídlonoše, tím stkvělejší a znamenitější tabuli vždy měl.*)


*) Hardt II. 461, 452: Et pro eo rex Bohemiae existens pro tempore et mini-sterialis et vasallus imperatoris seu regis Romanorum, etiam existens pro tempore dapifer eius: forsan pro eo, quod Boemi consueverunt et solent multum comedere et non parum bibere ac frequenter, ut sic etiam imperator vel rex Bomanorum existens pro tempore, habens talem dapiferum, eo splendidiorem ac lautiorem mensám semper haberet.

Předchozí   Následující