Předchozí 0045 Následující
str. 28

Jinak platí o půlkách vše, co bylo řečeno o plenách. Půlek namnoze dosud se užívá. Ze|inéna mnohé starší ženy jich dosud neodložily, halíce se do nich i pod kabátem.

Holubinky horácké nezůstávají pozadu ani za holubinkami východočeskými, ani za středočeskými. Zachovalo se jich celkem málo, ale i tyto svědčí o neúmorné píli a dovednosti svých výrobců. (Obr. 15. a 16.) Jsou bohatě prolamovány (žurovéj.

Za nejstarší pokládáme holubinku é. 1. na obr. 15, jejíž všechen ornament, připomínající jelení skok (plavuň), vznikl jediné vytažením niti — prolamováním. Vyšíváno bavlnou není ničeho. Jedině k utužení zbylého plátna užila švadlena vespod několika stehů, jimiž zbytky nevy-taženého plátna ztužila. Holubinka tato, jako i čís. 2., jest opatřena širokou krajkou paličkovanou, do níž vkouzlila švadlena i srdéčko.

Následující čtyři holubinky. č. 2., 3., 4. a 5. jsou taktéž celé prolamovány. Jen že ornament na žurovém podkladu jest vyšit bavlnou. Ale i tu nevíme, které z těchto čtyř dáti přednost. Mají všechny ornament překrásný. Holubinka poslední (čís 6.), má jenom žurové výplně květů. Ornament vyšit je stehem. plochým na plátně. Krajky čtyř posledních holubitiek jsou vesměs ručně sítkovány a u holubinek č. 4., 5. a 6. ještě bavlnou v sítce vyšity.

Všecky tyto holubinky mají pamětníků u nás velmi málo. a to jen v Budíkově, v Gejově a Kejzlici, kteréžto iři vesnice spolu bezprostředně sousedí. Jinde nedopátrali jsme se o nich zpráv žádných. O výstroji a užití holubinek bude zmínka ještě později při krojích.

Detské hry a „riekania'. (Horné Bzince, Slovensko.)

Podává Lud. Podjavorins«.

Postaviae sa ku hre (na lišku, nahelečku, naanjela ačerta a iné), děti vyvolia z pomedzi seba hlavnu osobu hry tým spó-sobom, že hovoria daktoré z »riekaní« lu podaných a na koho padne posledně slovo, ten je liškou, helečkou, atď. Alebo připadne, len je z hry vylúčený. Daktoré riekadlá zase sú k voli cvičeniu sa dieťata v řeči:

Lezů hady z díry, nesu sobe knihy, hákvice, bukvice, zelené šLrie-vice, čtyři oka, do potoka, páté oko ven.

Slepý kováč koná kuje, bičom si ho pošlahuje, dejdeš, barane, do kostela, pane,*) svatý Janko, Florijánko, vystup z kola ven.

Dú, dú, pod vodu, pod zelenu jahodu, jahoda sa búrí, tráva pekne hoří, čert stojí pod dubem, zhovárá sa s holubem a ty milá holubička, vystup z kola ven.


*) Čo tam robi (v) kostele, buchty hátlžii po stoK

Předchozí   Následující