pošitý. Po Janovi Hladkém podruhu zůstaly kožichy, jeden beranní plátnem »pošitý«, druhy králíkový ferštatem pošitý (1586), kteréž dal pěstoun předělati na sirotka. Sirotkovi po Jeřábkovi nový kožich byl ušit — za barchán 10) dáno 30 gr., od pošívání 45 gr., králický měli bezpochyby doma. V 17. věku vytýká děkan boleslavský pánům, že přicházejí k ofěře v kožichu, tudíž jako věc jich důstojnosti a kostelu neslušnou.11)

7. Pláště nosili mužští i ženské a velmi rádi, jak krátké tak dlouhé až nad kolena barev různých. Po J. Dvacátém (1568) dědili plášť harasový, po J. Strakonickém zůstaly 3 pláště, vesměs ze sukna domácího, počítané ve 24 k. gr.., po J. Zahradníkovi dva pláště: jeden černý zánovní, druhý engelseydový, z látky hedvábné vzácnější.

Adam Vartovský zdědil po matce své mantlík damaškový a druhý karmazínový (1616).

8. Na hlavě nosili klobouky a čepice různé podoby a látky. Po Jak. Dubském jmenuje se klobouk mužský (nosily tudíž klobouky i ženské), po Vrbovi klobouk hedvábný, po Zahrádkoví černý starý a po Mich. Jeřábkovi »ženský« hedvábný. V 16. věku říkali a psali koblouk. Kobloučníci boleslavští spravovali se určitými řády, jež 1. 1580 byly vepsány do knih městských. Jako provazníkům, soukenníkům i kloboučníkům hodily se dobře prostranné místnosti na městských valích a parkánech, kde měli své rámy. O jarmarcích a trzích měli své veřejné místo vykázané na trhu, jindy v kotcích, v podloubí. Jak rozmanité byly čepice, větším dílem těžší, teplejší, jichž užívali hlavně času zimního. U V. Potměbyla nacházíme čepici norcovou, 12) z norkové kožešiny ze zvířete vodního, kuně podobného; u Pavla Strakonického čepici aksamitovou se sobolími předky, počítané ve vysoké ceně 10 k. gr. ; aksamitovou čepici a kožich soukenný liščí odkázal Jakub Kobr Kryštofu pekaři (1589). Pavel Vrba nosil jen liščí čepici. Adam Vartovský z Varty zdědil po matce své čepici aksamitovou a karkuli též aksamitovou, kteréž 1. 1616 za otčimem jeho M. Jiříkem Bydžovským zůstávaly. Kožešníci boleslavští s povolením pana Ctibora Tovačovského z Cimburka, pána svého, zapsati si dali 1. 1494, aby zachováni byli při cechu svém, jak to >od starodávna« užívali. L. 1614 zjednali si přepis a potvrzení cechovních artikulů, jakými spravovali se kožešníci ve městech pražských.

9. Do práce při živnosti měli zvláštní kusy obleku: Lazebník Jeřábek zanechal po sobě dva fěrtochy, kabátek bílý, patueh (badtuch), plášť do lázně zajisté pro hosty lázeňské; jinak na venek nosil kabát mochej-rový a horokop13) mochejrový. Krejčovským tovaryšům se ukládalo, aby přicházeli na hospodu v kabátě, nohavicích a šorci; který by se ukázal v nohavicích bez šorce, ať na hospodě nebo na rynku, vždy pokutou 1 gr. propadl (ze starších artikulů do knih zapsáno 1. 1586).

10. Pro domácí pohodlí i když po domě pobíhali, neb u stolku pracovali nebo na pohovce si hověli, dostačily župan soukenný (z míšen-