liják ozdobeného. Tancem v hospodě končila zábava. V Hradecku se strojil »kužel« chudé nevěstě, aby měla len do hospodářství. Po svatbě ve středu (v úterý při svatbě se hospodyně dohodly) zapraženo do žebřinového vozu, na který se posadilo několik hospodyň a jelo po celé vsi. Maškary předcházely nebo předjížděly povoz, aby oznámily hospodyni, že má míti připravený len. Přidány buď klouby neb >obláč'e« ; místy také »netřeny« len na vůz nakládán; že se při tom připíjelo a žertovalo, rozumí se samo sebou. Sebraný len dovezen nevěstě, u které byla potom společná večeře. (Rozběřice.)

Míti hojnost peřin považuje naše venkovanka za svou chloubu a dosti často vídáme, že i v menších živnostech, kde jinak není velikého blahobytu, mnoho peřin se najde. Peří brává se jen husí nebo kachní a sice z většího dílu bílé; černému nebo jinak zbarvenému peří hospodyně méně přejí. Peřím z jiných ptáků (holubů, slepic atp.) spokojí se jen lidé chudí, — ale nemohou prý na takových peřinách ani zemříti. V létě ukládá hospodyně peří do komory nebo na půdu — není času na draní. Až v zimě — za dlouhých večerů, po sv. Martině, pustí se domácí do draní;1) při tom bývá hojně veselo, zvláště malá chasa se nemůže večera ani dočkati, aby poslechla pohádky, pověsti a různé vypravování o strašidlech, jež »dračky« vypravují.

V sobotu se nemá dráti, že by se prý husy špatně dařily. (Nedé-liště.) Dle jiné verse mají domácí v tom stavení, kde se v sobotu dere, mnoho »bílých blech« zvláště ve vlasech. (Kněžice.) Dere-li se v neděli večer peří, pojdou prý hospodyni všechny husy. (Nepolisy.) Peří, jež hospodyně na večer uchystala, má všechno sedrati; kdyby se nesedralo a musilo se uložiti, nepovedly by se hospodyni ani housata ani husy. (Lechenice.) Také není radno dávati neseďrané peří k »pápěrkám«, sice by nebylo sporé. iNeděliště.) Při draní se nemá jísti ani u peří nechati chléb, sice by se dali do peří moli. (Moník.) Kde pálí »páperky«, mají husy hubené (Skochovice) ; také není radno vysypati páperky za vrata, aby přišly ze dvora, husy se prý nedrží doma. (Ghomutice) Chudí lidé dělají si z páperek polštář, ale na takové peřince nemožno prý usnouti. (Hradec Kr.) Při větru se nemají páperky vyhazovati, vítr by je roznesl a husy by se rozbíhaly. (Zběř.) Nesedere-li při draní mužský alespoň 3 pírka, nezvedou prý se husy (Smidary) ; dle jiné verse dostane muž, který nesedral ani 3 pírka »usmolenou« ženu. (Městec Král.) Čím větší páperky se dělají, tím větší prý budou husy. (Lískovice.) Když se dere peří do výbavy nevěstiny, dávají dračky pozor, aby nesedraly »pírko vadivé«,2) poněvadž by se mladá hospodyně v manželství stále vadila (N. Bydžov) — ale přes všechnu opatrnost jim asi často proklouzne nešťastné »pírko vadivé.«