Žofka mně hodila, že byl u nás ši-lingr a že se na mě šťáral. — Vodra-zím, mám motáka na jiný cink.

Koumej, co ti budu házet! Koumáš? Koumám ! V tom kremzlíku nás štípli a vlekli do kamena. V kameně nás po-šťárali a pak nás skopec zamachloval. Navalují nám zobec, kříšťalku a jinou baštu ; místo báchory chlupačka; šábes, smole a smoláky. Vlíkáme furt k vrcha-noj (hlaváčoj), beranoj a řezáčoj. Řezáče beraníme o štípák a stinky atd Mám plašáka; ten neléák bude práskat. Já házel vrchauoj, že toho samotného nekoumám. Hod tomu samotnému, že nesmí prásknout; sic je veta, Lh'-ta na holísku! Naval mně šustlavej; já musím vorat jamboře. Bez ! Skopec vlíká po kameně. Ne pu! Budeš hákovat! Hoď jamboře, ať navalí zobce, že míhám fába, sic že na ni prá. — Jambora navalí šecko, máš se dr — !

Žena mi řekla, že byl u nás četník a po mně se ptal — Odejdu, mám průvodní list (pas) na jiné jméno.

Slyš, co ti povím. Slyšíš? Poslouchám ! V tom sklípku nás chytli a odvedli do vězení. Ve vězení nás prohlédli a potom nás dozorce (hospodář) zavřel. Dávají nám chléb, polévku vodovou a jiná jídla; místo peřiny deku; šatstvo, pantofle a střevíce. Chodíme pořád k vyšetřujícímu soudci, k žalářnímu a k doktorovi Doktora prosíme o šňupavý tabák a o léky. Mám strach; ten nezku-šenec poví pravdu. Řekl jsem vyšetřujícímu soudci, že ho (svého spoluvinníka) neznám. Řekni mu, aby nemluvil pravdu; sic je zle, Praha na krku (t. j. dostane delší vězení, přijde do Prahy). Dej mně papír; napíšu holce! Ticho! Dozorce chodí po věznici. Nevyznej se! Byl bys trestán! Řekni děvčeti, aby poslala chleba, že mám hlad, nebo že na ni povím. — Holka pošle všecko, máš se-

držet