nikterak nelze obejíti; kdo prý by vzdělával pole a vykonával ostatní práce hrubé? Uvésti do robotování rovnost, bylo by prý možno jen tehdy, kdyby na př. sedlák, jenž má 50 korců výsevku, byl nucen robotovati denně o 2—3 hodiny déle nežli kdo má výsevku méně. Avšak zařízení takové bylo by podle názoru Fuchsova mnohem nesnadnější a obtížnější, ježto by prý zámožnější nešel do práce panské o nic dříve nežli chudší jeho soused, a také by se vzpečoval setrvati v ní déle. Vždyť prý jest ve skutečnosti známo a obecně povědomo, jak každý z roboty horempádem utíká k domovu. A co prý by si za takovýchto okolností počal šafář, který nemívá nikdy při sobě hodinek a tudíž by také nevěděl, kdy koho má z práce propustiti. Je tedy na snadě, že by mu utekli všickni najednou. Bylo by to prý asi takové zařízení, jak o něm vypravuje evangelista Matouš v kapitole 10-, že byli dělníci najímáni do práce na vinici v rozličných, tedy i nestejných dobách, a potom že se jim dostalo stejného platu, z čehož vznikla mezi nimi oprávněná nespokojenost. Když tedy nedovedl ani Kristus — soudí Fuchs ve svém horování o nenáviděné robotě — uspokojiti všecky stejně, kde medle by se nalezl mezi smrtelníky člověk, jemuž by se podařilo usmířiti všecky?

Fucbs rozumuje dále, že prý na robotu je třeba pohlížeti se stanoviska povýšeného, a tu prý uzná kdokolivěk, že nefií robota připoutána jenom k polím a lukám, nýbrž i k osobám, poněvadž i lidé, kteří neužívají žádných pozemků panských, jako jsou chalupníci a nádenníci, jsou povinni robotovati. Že pak má'jeden sedlák rolí více, druhý méně, pochází prý odtud, že v převážné většině osad selských bylo v dřívějších dobách mnoho gruntů prázdných; z té příčiny si každý sedlák, jenž statečku svého neopustil, osvojil z neosazeného majetku tolik rolí, nebo pozemků, kolik se mu hodilo a kolik se domníval, že potahem svým vzdělá, a stav ten prý uznán i napotom za právoplatný. U města Pelhřimova prodávala se pole okolo r. 1630 a 1640 po 50—60 kr. korec, kdežto za časů Fuchsových, tedy o sto a několik let později, měl už korec ceny tolikéž zlatých. Na vesnicích panství Pelhřimovského, byly pozemky vůbec zadarmo, a až po dobu Fuchsovu prý na ně sedláci vůbec ničeho neplatili. Má-li tedy sedlák 30, 40—60 korců pozemků, větším dílem kolem statku svého rozlehlých, zcelených a tedy vůbec blízkých, jest na tom o mnoho lépe, nežli měšťan, jenž dá za tolikéž korců polí a luk 4, 5—6 tisíc zl. a má k tomu ke všemu ještě mnohá jiná břemena — jako na př. ubytování vojáka — jichž jest sedlák na vesnici prázden. Podle mínění Fuchsova jsou tedy městští polaři na tom hůře nežli sedláci, poněvadž tito mimo robotu jiných břemen nesnášeli.

Robota tedy jako povinnost vázne na osobě i na gruntě, a kdo se uvázal ve statek, jest povinen robotovati; výše roboty však jest závislá od velikosti gruntu. Kdo má celý lán, robotuje více nežli čtvrtláník. Zvláštním — podle mínění Fuchsova chvalitebným — úkazem jest, že obec Pelhřimovská nezvýšila ani daní ani činže svým poddaným od té doby, co se stala vrchností, t. j. od r. 1572, kdy se vykoupila nadobro z poddanosti Adama Říčanského z fiíčan. Z toho prý jest vidno, že robota