Č. 11. Kostelík sv. Václava na Brůdku

založený na památku vítězství Břetislaya I. roku 1040.

(Soupis XVII. Perd. Vaněk-Dr. K. Hostaš, Domažlicko.)

Jaro po dlouhé zimě rychle se probouzející vítáno bývá mlýnky na pramenech s mezí tekoucích a petrklíčovými obrázky na oknech, kteréžto hračky baví mladého i starého; léto s rozkošnou lahodou luk, jež podobají se koberci zdobenému pestrým kvítím, podzim s pastvou na vysokých kopcích, zima s površkem, vše to spojeno náladou poetickou, jež souvisí těsně s prací v chalupách za stavem. — Malé políčko obstará muž ve chvílích, kdy za stavem mu již nevolno, jindy žena a děti

Již první dny novorozeného děcka horského provázeny bývají v chalupách blíže potoka stojících milou ukolébavkou přírodní, kdy bystrý potok koná úlohu chůvy i kolebače. Veškery ruce ve stavení zaměstnány jsou tkalcovinou, snováním, soukáním tkaním; zbytečné ruky na utišení maličkého není. Na potok tekoucí uprostřed vsi anebo na náhon mlýnský postaví se malé lopatkové kolo, které pohání kolmou páku, opatřenou vidlovitým násadcem; drát od jednoho rohu vidle vede se do stavení a po kladce táhne se ke kolébadlu; a tak šumivý potůček poháněje kolem, převádí první své síly na pravidelné a klidné utišování horského nemluvíte, které pak uprostřed tlukotu stavů příjemně spí. — I všechen ostatní dětský věk spojen je těsně s přírodou. Není zde úmorného pasení hus, ku Kterému jest odsouzeno dítko jihočeské, spíše zde ponechána mu volnost, aby si pohráti mohlo na zahradách kolem chalup, ve blízkých lesích, «amž chodí na jahody, houby, maliny, osládič, s babičkou nebo matkou na různé byliny, na klest a soušky.