matnici jičínští, skutečně ženich zvolený s nevešlou se na ostacíeh (konec masopustu) odávali (ale když se nevěsta jedenkráte podnesla, přestaly odavky) nebo nejšlechetněji a nejpoctivější ženich s nevěstou museli byl, když se ale ten pád stal, odstoupilo se od toho kopulování. Kněžstvo vezme tyto dary složené a kráčí průvod veškeren v pořádku z obecního domu do kostela sv. Jakuba, kdež se svíčky s věnci posvětějí, zde ženich, nevěsta, družičky a mládenci večeři P. přijímají, mládencům a družičkám rozžaté svíce rozdají, zde se i ty veliké ženichovi a nevěstě rozžali a podali. Odtud po odavkách ženich, nevěsta, družbové a družky opět sudou s rozžatými svícemi, na nich věnečky majíce po večeři stolu Páně v předešlém průvodu stupujou do kostela sv. Františka městského Patrona. Zde se hrubé služby slavně na poděkování vykonají, a všecky svíčky na budoucí rok ku slavnosti této zanechají. Odpoledne obyčejně nevěsta s ženichem a mládenci s družkami u nevěsty hodokvas dávají (nyní nevěsta), který se vesele skončí. Založená tato slavnost r. 1552 a od toho roku 1852 slavilo se třistaleté jubileum. Nynější lid to udává: že někdy v Jičíně před lety zuřil mor hrozně veliký, nevědouce sobě co počíti mají zdejší lidé, ustanovili prý processí k sv. Františku Xav. a morová rána přestala, což podnes na památku každého roku, na sv. Františka když času nemají, tu neděli po něm vykonávají. Ženich (slunce) nevěsta (měsíc) a družičky s mládenci 12= planet neb hvězd nebeských značejí a představujou. Srov. staročes. píseň: »Dranácte panen usnulo« t. j. 12te hvězd shaslo, nesvítilo temnotou, jen jedna nespala večernice (jitrnice) neb měsíc na milého ženicha (slunce) čekala až v slávě červené o Vánocích na jitřní vyjde slunce. Není-li tato slavnost pozůstatek pradávné slavnosti pohanské, jenž se na jesenu (osvětlení) na podzim počala ke cti Světloboha, slunce a měsíce dvanáctero planetám v Zodiaku nebeským ? V Čechách se Světloboh, Svanlovít, Hřímatel, Hromatel pod obrazem koně světlého právě i na podzim v zápalních obětech, trebach, při službách vzýval. Sv. Martin patron skotu, bravu a havětě, podložen Radegastovi přijíždějícímu na posvátné bruně (kobyle prusné) v listopadu, když napadne týž den sníh. Srov. Pověst o Koňapruských na Berounsku. Srov. Prosinec (světlý) měsíc od světlosti žárné pochodí. V Advente na úsvitě Rorate, osvětlení chrámů, lamp. Chod do chrámů pochodněmi, fakulemi, dračkami přes lesy na Čechách až do narození Páně, světlosti a jasnosti nebeské nad Betlehemem. Ukázání se hvězdy nebeské, jenž přivedla mudrce k Ježíši, světlu božímu do Betléma atď. Srov. Pochod Mikolášem, andělí a s čertem v onom čase, který dary rozdává. Srov. Strojení Šedivku, pana Šedivého a paní Šedivý na konci Masopustu Slavnost Bakhusa.

Adamité v Stradouni, městisi v Čechách opět se vyskytli r. 1849 Viz Prager Abdbltt. 1849. d. 14. April. V městisi Stradouni mlynáři odcházela jeho žena mlynářka každého večera řkouc: jdu k své přítelkyni. Mlynáři to bylo podezřelé, vyslal za ní mládka, aby ji vyčíhal, kam chodí. Sel za ní a postavil se do koutka, aby vidin nebyl večerem aneb před odchodem mlynářky juž tam stál. Mlynářka jdouc za městečko do vystr-