J. Vyhlídal o hanáckém kroji.

(Se 7 vyobraz.)

O nové ktiize Vyhlídalově podali jsme zprávu v č. 4. Tuto upozorňujeme na stať v knize, nadepsanou »Kroj ženský«, a připojujeme vyobrazení příslušná, za jejichž laskavé zapůjčeni vzdáváme díky p. nakladateli R. Prombergrovi v Olomouci.

Přes košili (»trhačenu«) oblékaly si ženské >rukávce« s krátkými, jen po prsa sáhajícími Stánkami a s dlouhými nebo s krátkými baňatými rukávy. Kol límečků u rukávů mívaly úzké kadrle (obojky) a též kolem krku obojek as na dvě dlaně široký. Na neděle mívaly rukávce z tenkého plátna, se širokým, krajkami ozdobeným obojkem.

Ve Stříbrnících, Bezměrově na »tacle« u rukávců potřebovalo se 6 loktů plátna. Příčné rukávce sluly Hrnečkové, protože všity byly v límečku černé vyšívaném; jiné se šily na tácky, ty byly natáhnuté z jednoho plátna (Stříbrníce, Zlobíce atd.) Límečkové rukávce byly »strojnější«.

Límce okolo krku (obojky, placáky), náramky a límečky u rukávů mívaly černým a žlutým hedvábím vyšívané.

Nedělní košile bývaly z tenkého plátna, aneb neměla-li některá ženská tenké košile, opásala aspoň přes pás, kde košili bylo viděti, tenkou bílou šatku, tak zvané »oplíčko«, které bohatší dcery mívaly hedvábím vyšívané. Ve Skašticích zlobily tu, které bylo viděti oplíčko, že prý jí vidět »Plešovec«, který prý jest hlavním městem Moravy; v Záhlinicích posmívaly se nevěstě, které vyhledala košile z pod fěrtocha, »že je jí vidět sobotu«.

Na »opasek« (spodnici) zavazoval se ve všední dny konopný bílý fěrtoch nebo černě barvený šorec. Na neděle a svátky mívaly fěrtochy z tenkého plátna, které místo šňůrek ovazovaly pentlemi okolo pasu; i šorce na neděle mívaly z plátna tenčího, s límcem harasovým a též s takovými šňůrkami. Fěrtoch i šorec skládal se původně nejspíše jen ze dvou spolu sešitých pláten, ze dvou »půlek«. Fěrtochy bývaly v pasu hustě vrapami nabírané. V Hulíně strojila se děvčata ve žně do plátěných, bílých fěrtochů, v zimě chodila v černých.

Na fěrtoch opasoval se na předku plátěný >fěrtóšek«, místy »před-níček« (zásLěra), ne příliš řásný. Barva fěrtušku na všední den byla bílá nebo modrá, v neděli a svátky, v advent a půst modrá neb aspoň tmavá, po velké noci červená, v letě světlá. Později býval fěrtušek též hedvábný a pestrobarevný, přivazoval se pentlemi, jež vzadu na fěrtochu vlály.

Na rukávce oblékaly se »frýdky«, podobné mužským. Bývaly z černého sukna, které tuhým papírem na předu bylo podšito, a zapínaly