Svérázné jsou i sušárny zděné (opukové) na Strašecku, jež připomínají slovácké sklepy (pivnice). Je jich hojně na Strašeeku. (Vyobr. č. 3.) Kdož by se blíže chtěl poučiti o stavbách na Strašecku, kromě obsažného článku p. prof. Velce srovnej o téže věci studii pisatelovu v Obrázkové Revui Dra. Ant. Podlahy roč. I., sešit 8., 9. a 10., kdež jest i hojnost vyobrazení.

Hlavní znak všech lepenic na Slansku jeví se ve vodorovném, polovičním rozdělení stěny, čímž liší se od lepenic v jiných krajích. Proto odbor N. V. G. v Slaném chtěje znázonrti na Národopisné výstavě v Praze r. 1895 vzor stavby lepenicové ze Slánská, dopustil se prese všecko upozorňování základní chyby a anachronismu tím, že nedržel se vodorovného polovičního rozdělení trámců, čímž nabyla stavba nesprávnou proporcí zcela jiného rázu. Neodpovídala skutečnosti dále rozdělením šikmých dřev a tudíž také rozdělením oken. Štít se seříznutou špičkou, krytou slámou, na němž některé detaily vzaty byly z dřevěných staveb z Turnovská a z Pojizeří rovněž prozrazoval jen neprostudování předmětu. Takovou fa

Poloviční rozdělení vodorovným trámem v prvém poschodí vyskytuje se i u lužického dvora; ostatní rozdělení se liší. Srv. vyobrazení bývalé staré školy v Ralbicích v >Ges. Lidu« VI. 322. Důkaz to, že tento způsob jest slovanský a že byl společný.

Lepenicím nejpodobnější jest (ovšem jen postranními, pobočnými stěnami, které ještě liší se příčními spojkami) starosaské selské stavení. I francký statek připomíná pobočnými stranami uspořádání trámoví na našich stodolách.

K porovnání dlužno zmíniti se ještě o lepenicích v Stxedohoří, spočívajících ve valné většině na srubových podstavbáeh. Viděl jsem je v roce 1897. Liší se od našich lepenic tím, že místo jednoho v prostřed, vedeny jsou tu dva trámy vodorovné, rozdělující stěnu na tři vodorovná pole. Dům tamější a jeho zařízení popisuje Jul. Lippert («Das alte Mittel-gebirgshaus in Böhmen und sein Bautypus 1898) a doznává, že skoro úplně souhlasí s domem z Turnovská. Proto však přece vyvozuje bez důkazů, že přistěhovalí sem Němci stavěli dle vzoru saského. Kde potom vzala se podobnost jich s druhými stavbami českými? A konečně jak