Zvláště pak rozličné ryby tu se najdou, ješto, kdyby na skrz všecku říši prošel, třebas i do Říma došel:

Věř mi každý v pravdě jistě, že jich na tak skrovném místě nenajdeš víc prodávali, což se můž vskutku shledati.

V tom rynku k západní straně právě v rohu a na ráně rathauz velký s věží co hrad. každý se naň podívá rád.

Pánům k poctivosti slavný v té věži jest orloj správný, přepo-divně zrychtovaný, arci právě zmistrovaný.

Protož o něm dotknu krátce pro schválení mistra práce, jenž se v něj v dělání vložil, věčné pochvaly zasloužil.

Ten orloj má stránky trojí: jedna z nich nad druhou stojí, pro střední s vrchní vyráží, tento klenot mnoho váží.

Dolní stránka kalendáře, prostřední sféry vokáže, svrchní stránka slově bitci, vše se prostředním řídící.

Tento orloj v svém spůsobě celou revoluci v sobě má, se vším nebeským hnutím, všech planetův přeběhnutím.

Jan Táborský jsa ho v správě, dlouhý čas to váže zdravě, výš ho schválit jak nevěděl, takto o něm propověděl :

Že jest z vtipu nebeského, zvláštního daru božského, udělán mistrovským kusem, i já to vyznat' musejm

Že se čemu podiviti, jeho rozličnému jití, tak jeho mistrovské správě, ledva se můž' věřit právě.

Nevím, aby se mu rovný mezi křesťany podobný moh' ve všem světě najíti, dejž Bůh, ať můž' stálý býti.

V té věži zvon starý dosti, jsa obdloužní velikosti, neb jak jest slit, vyšlo let jest dvě stě sedmdesát a šest.

Na ten zvon narychtovaný, hodiny dřív jmenovaný bijí se dvěma kladivy, patřit' na ně oumysl chtivý.

Při mazhauzové podlaze kápla ozdobená draze, zlatým křížem s ma-lovicí, slunečným paprskem třpýcí.

Měl bych víc o tom rathouze psáti, bylo by na dlouze, toliko věcí přednějších dotknu lidem potřebnějších.

Mezi přednějším stavení kolej velká zadní není, v nížto svobodné umění.bére zrost a rozšíření.

Odtud blízko stará rychta, ten dům předešlého léta ozdoben malířsky draze, lep než který ve vší Praze.

Hned naproti velké kotce, můž' skrze ně jíti kdo chce, Rotleb měšťan je stavěti dal jest k věčné své paměti.

V kožišnických a soukenných kotcích jestiť sklepů pevných více než do šedesáti, nechtěl bych tu jinač psáti.

Od rychty skrz kotce projdeš, co chceš koupit, všeho dojdeš, každý den se tarmark drží, rozličné se věci trží.

Najdeš více v tom tarmarce, než na některém jarmárce, jediné co peníz platí, můžeš koupit i prodati.

Odtud maličko doleji proti veliké koleji masné krámy postavené, k sobotnímu dni spravené.