pánovi« vzkazují, aby pokračoval« atd. ald. Teda pokračujeme a další laskavostí p V. Neuberta na Smíchově otiskujeme návrhy na hračky dětské . . . (viz na str 480, 481, 483 a 485). Doufáme, že se opět zavděčíme těm, kdož nám projevili souhlas, aby se otiskovaly návrhy podobné praktické ob čas vedle vědeckých studií a materialií v Českém Lidu.

Dědeček Kupků z Bestviny na Chotěbořsku vypravoval mi v dobré náladě příběh: Tak byla jedna žena a té dojila kráva až radost: mléka, másla a tvarohu měla stále hojnost. A jaká to byla kráva: černá, Silná a vemeno jako když nalije. Za to krávy sousedovy dávaly užitek velice skrovný. To nebylo samo sebou. Krav si hleděl, ale nic plátno. Věřil nyní svatosvatě, že není jinač, než že sousedka žena krávy učarovala. Sebral se hajdy rychlým krokem a skokem do Podmok u Golčova Jeníkova k hostinskému, jenž se vyznal dobře v zažehnávání všelikého z!a a v odhánění úhon a škod, pro radu. Hostinský mu dal tuto radu: >Tento zaobalený předmět zavažte do uzlu povřísla a na prahu ehlévškém s tím tlucte. Jakmile o práh uhodíte, přiběhne čarodějnice v košili. Dejte pozor, ať se vás nedotkne a na vás nehmátne; jinak krávy užitku nepřidají.« Hospodář dle dané rady se zachoval. Sousedka-čarodějnice ležela a spala v posteli. Když hospodář udeřil povříslem o práh chléva, probudila se, vyskočila a běžela jako vyšívaná v košili k hospodáři, piosíc ho o zapůjčení opálky, při čemž se ho rukou dotkla. Čarodějnice byla sice pro vždycky ranami povříslem o práh způsobenými v obličeji poznamenána, ale hospodáři krávy lépe nedojily: protože se ho čarodějnice dotkla.

Slyšme dále hovorného dědečka. Byli dva kamarádi: Šusti1 n Prachanď. Šastr byl agent zázračného doktora Prachandy. Šustr chodil do statků a chalup, vyptával a vyzvídal, kde komu dobytek malý užitek poskytuje, a pak tam vysílal kamaráda Praehandu. Prachand za 3 rýnské pomáhal k většímu užitku následujícím zaručeným prostředkem: o 11. hodině v noci ať hospodář s pytlem na zádech s ním jde do přírody. Na který předmět mu Prachand ukáže, ten musí zvednouti a strčiti do pytle. Při tom nesmí se opovážiti promluvit. Dobře. 0 11. hodině v noci vyšli společně do polí. Prachand ukazoval na kamínky, hlínu, dřívka, a hospodář strkal vše mlčky do pytle. Teď Prachand ukázal na veliký balvan. >Ten nezvednu,« pravil hospodář. Tím bylo všecko zkaženo; neboť neměl promluviti. Tři rýnské byly fuč a užitek žádný.