vánocích chodívají na Podřipsku dráteníci slovenští na koledu. Bývají obyčejně tři. Koleda, kterou zpívají, jest zkomolená. Vstupujíce do stavení, pozdraví slovy: »Pochválen buď Pán Ježíš Kristus,« postaví se do řady vedle sebe a zpívají:

2. Porodila panna synka v městě Betlehémě, vložila ho do jesliček, vesele mu pějme. — 3. Zahrál Simko na husličky, Barbor na barborku, Honza s Jurkou za jaslama zpívali pěsničku. — 4. Mikuláš se na to zlobil, že ho brzy zbudil, praštil po něm kolevratem, krky mu vykrútil. — 5. Již se všichni ovčáčkové do Betléma sešli, naposledy starý Petr ten zůstal u cesty. — 6. Běží Petr po dolině, halenku na pleci, ohledá se na vše strany, neběža-li vlci. — 7. Viděl on tam "vlčka v poli, jak ovečku žere, svatý Petr karabáčem přes záda ho pere. — 8. Ztratila Maria čepec, zůstal jí na cestě; chtěla Bětka vobědovat, zavřeli ji v městě.

(S vyobraz.)

Podávám tu řadu typických střešních makoviček, které bývají většinou jedinou tvarovou zvláštností dřevěných částí lidových staveb na Pa-covsku, svérázností, jakou spatřujeme u lidových staveb jiných krajů českých, celkem nevynikajících. Některé vesnice honosí se pěknými, čistě domácími tvary sličných a zajímavých makoviček, jako na př. Obratany a Křeč svými vkusnými miniaturními věžičkami, jinde ovšem najdeme zase tvary dosti neúhledné (20., 21). Ve všech osadách opakují se stejné skoro motivy s malými toliko obměnami. Zde podány jsou pouze nejtypičtější ze vsí: Zahrádky (1 — 3), Křeče (8—12), Obrataň (14—20), Eše (21—25), Roučkovic (26, 27), Lhotic (28), Rovného (29, 30), Velkých Outěchovic (31, 32), z lázní u sv. Anny (4—6), z mlýnů Panského (7) a Hladovského (13).