Vanda do Wisly skočila. Curtius s koněm do ohnivé jámy vjel a se obětoval. U sv. Dobrotivý ke cti Maji čili Bábě Zlaté čili Ladě, Lide neb Bílé paní každého roku za pohanství v rybníku panenském utopili ku smíření bohyně, aby nezatápěla polohy, osení atd Na sv. Prokopa (podložen byl Perunovi) 9 osob se muselo utopit, 9 pověsit a 9 zasypat neb 9 zastřelit ku smíření Peruna, aby osení neškodil. Nepochybně na skále horní neb pod skálou Krapiny byla zbožnice pohanské bohyni Maji Ladě neb Zlaté bábě zasvěcena. Každá bohyně měla své 3 služky (Vestalky) dle pověsti slovanské, kteréž za povinost měly 1. čistotu panenskou až do smrti zachovati a 2. neustály oheň Boží na skále neb u studánky na žarovišti udržeti; která se tak nezachovala služka, byla za živa s pokrmy a lampou zazděna, aneb když se něco u pohanů znamenitého započalo dělati, konati, budovati neb bojovati, vždy se napřed oběť (třeba) bohu neb bohyni vykonala, aby se podařila; tudy mohla byt ženská zde obětována skále posvátné, aby se tvrz podařila v budování, aneb jest-li se jim v budování nedařilo dle vůle jejich, smyslíce, že se bůh neb bohyně hněvá, tedy hleděli ji usmířiti touto obětí živou ženskou, když oběd, pokrmy bohyni zlaté Bábě nesla dle pohanského obyčeje. Srovnej pověst o Krupce (Krupka) o dívce a P. Marii v Teplickém okolí na Litoměřicku čili Zářné Marii (dříve zde vzývající za pohanství Baby, Maji, Ladě čili Zlaty Báby). Vandě kněžně u Krakova Poláci )i ke cti mohylu postavili a každého jara Polkyně.věnce v průvodu do Wisly jí házejí, nepochybně to byla bohyně vodní jako Lada, bohyně plodnosti, jíž na Cechách také dívky věnce do studní házejí, když Moranu, psy, koťata a j. v. v obyčeji mají topiti.

Zakopání mládence. Pišťany a Středa, vesnice na Uhrách na Slovensku v nitranské stolici na Pováží (okolí na Povahu), občané nemohli se shodnout o chotare (hranice), soumezí, tedy se usnesli na tom jeden den, jednu hodinu každý od své vsi jeden mládenec utíkat, a jak daleko uběhnou, kde se potkají, lam že budou hranice. Pišťanecký jinoch uběhl pod samá humna Středy (uběhl mládenec), protože běžel po větru a ze Středy jinoch musel proti větru běžeti, jednu hodinu v určitém dnu u přítomnosti občanů, tedy tam býti musely prý hranice (pomezí) každé vsi mezi těmi (tak se hranice) obcemi ustanovily; protož usnesli se na tom, když se týž mládenec Pišťanský ' dá za živa zakopati do země, že budou s tím občané Stredonští spokojeni, jest-li je nepod-vedl, pro spravedlnost Boží, aby pro nespravedlnost boha pohanského spravedlnosti neurazili, neb bůh Větru to chtěl míti; pročež jámu vykopali za humny u Středy a mládence Pišfanského do ní za živa zakopali, na tom místě, kde se setkali ti mládenci. Tak dí pověst. Intibus Čekanovič Slavomil sdělil Slovák. — Při zrušení kláštera Doksanského n. Mží r. 1784 nalezly se zazděné ženské kosti, zde byly premonstrátky ; s komisarem osobně jsem o tom rozmlouval, který to tvrdil.

Pověst. Ve Ghtelnici (maď. Vitene) na Uhrách na Slovensku, zde, když zrušili kostel husitský, nalezli zazděné kosti lidské (nepochybně