str. 34
Arch. p. Mareš snaží se vylíčiti (v Budivoji) Kubátu jako rebella proti sirotčím řádům, (svv. str. 26), assistent p. Krejčík (Rozhledy, Jiskra 1904) popírá původnost hrdinské smrti Kubatovské, že Kubáta r. 1581 dal hlavu za Blata. Viz polemiku proti němu Budivoj 1904, č. 67: »Dal rychtář Kubáta vskutku hlavu za Blata?« Krejčík namítá: Blata daroval 8. května 1509 král Vladislav Petru z Rožmberka. Tato darovací listina
vložena po shoření desk zemských znovu do desk p. Vilémem z Rožmberka pro rožmberský rod 6. března 1579, v jehož držení zůstala až do roku 1611. Spor sedláků s p. Adamem z Hradce byl v 1. 1579 až 1581. V té době však nepatřila panství Hlubockému ani pánům z Hradce, nýbrž pánům z Rožmberka, nemohla tedy býti předmětem sporu sedláků blat-ských s panem Adamem, nýbrž spíše mohla býti sporná s panem Vilémem z Rožmberku.
Nadšení, vzbuzené čapkovými přednáškami a články, dosáhlo vrcholu letos, v srpnu, kdy byl odhalen pomník Kubátovi ve středu blatského kraje, asi 80 kroků od dráhy Budějovsko-Plzeňské, mezi stanicemi Zliv a Nakří-Netolice, nedaleko potoka »Soudný«, kdež od ne-paměti ukazují dva balvany, označující místo, kde Kubáta byl popraven. (Viz vyobr. na str. 32.)
Pomník modeloval p. prof. V. Suchomel, tesali jej pp. Weiss a Hátle. (Viz vyobrazení na str. 34.) Na desce přední podstavce jest nápis: >Kubata dal hlavu za Blata« ; na straně levé : > Postaveno 1. P. 1904 vděčnými potomky k uctění světlé památky mučennické smrti neohroženého a hrdinného vůdce blatských sedláků za jejich práva a těchto lánů samostatnost.* Na pravé
