že tam peníze hořívají. Ovčák nynější dí: Když se ovce bahnily, šel ven do ovčína v noci, měsíc svítil a on spatřil ducha, kněze u dveří velikosti člověka státi, byl oblečen v duchovním obleku, měl tabulky prý, jak ho spatřil, lekl se, vrátil se, na dvéře světniční padna, domácí nemohouce slova od něho dostati, až po několika hodinách, odstonal to. Skotáci a skotačka vypravujou, že ti duchové v noci bouřejí v chlívě od 11—1 hod. s půlnoci. V ratejně v koutku večer dilě začalo plakat, rozsvítili a dítěte tam víc nebylo, otec s chlapcem to slyšeli. Paní Marie Seuítová viděla a slyšela prý něco utíkat přes pokoj pod šatník r. 1851 ve dne, neví, co to bylo.

Pálení slámy, lože, slamníku, starých oděvů po nebožtících na Mšeně okolo r. 1825. Jistý Vogel, rodilý z Libovýse koupil sobě ve Mšeně hospodářský dům, kde nyní (1850) Daniel, řezník, bydlí na Podolci, u černého kolu zůstával, umřela mu jeho žena okolo r. 1815. Protož hned po její smrti vyvezl postel, štrůzok, oděv, co na sobě v nemoci a při umní měla a slámu atd. na pole k Valečínu a k babímu dolu na površí nade Podolcem ku Libovýši ležícímu se svými dětmi a přátely a zanítil oheň a podpálil postel, strůzok, slámu, oděvy na ni složeny, ne snad, aby byla nábožná jeho žena nakažena, alebrž z úcty a obyčeje prastarého poh„ jenž se po Cechách onde a onde dlouho po pohanech v křesťanství vykonával, zvláště v onom okolí i také onen popel se do hrnců hliněných uložil a na tomto poli zakopal, protož semo tamo nalézáme nádobí na polích, v jamách, v dolích, na kopcích atd. zakopané, ne z doby pohanské, alebrž i z křesťanské, tak to učinil i nadřeěený Vogel (Pták). Liti Mšenský a děti školní byli přítomni při této oběti zápalné, kteří mně to r. 1819 jako kaplanovi vypravovali staří i mladí svědkové, ač jsem i sám, V". Krolmus, maličký při zápalu lože, slámy a oděvu své babičky na Zantovém statku v Březince čís. d. 31 přítomen byl, když se za humny na poli ty pozůstatky pálily. Tomuto Voglovi mšenští lidé Rarášek a starý čarodějník říkali za tou příčinou. Svědkem toho f Fr. Živný, Vojtěchův. Thadeáš Pišek, Janátka, Henč a j. v Po tomto Voglovi vnuci na Mšeně posud žijou.

Prasátka zlatá o Vánocích Okolo Jičína a Berouna prodávají se zlatá prasátka ze dřeva robená a pozlátkem pozlacena na Štědrý večer dětem, aby se toho dne postily, že uvidéjí za to zlatá prasátka u večer. Okolo Mšena a v Praze dělají také z mouky černé a otrub ovčičky, ovčí vlnou je pokrejou a pozlatějí a lidem prodávají na památku, že se Ježíš v chlívě narodil.

Pes černý, z úst mu šel plamen a z očí, ukazoval se v kryptě pod hlavním oltářem v kostele Soboteckém sv. Maří Majdaleny lidu, vždy zlému člověku. Rodiče děti své neposlušné ním strašili. Svědek byla Josefa Gúnrowa, měšfanka a voskářka ze Sobotky, povídávala Jos. Kendikovi, kápl. Mšenskému, r. 1849 umřela. Pes černý se ukazuje také pod Vlka-nicí v bažantnici u Bástě Kde se třeba pálila, byl hrob. Na hrobě kámen. Na kameně zápalná oběť. Zde někdy černý pes černobohu obětován, zviaště u Sobotky. (Srov. psa černého v Lavičkách pod Kostí za Vescem.)