Předchozí 0288 Následující
str. 277
Jan Tykač;

Lístky kolední na květnou neděli.

Mám sešitek, psaný starou rukou učitelskou, z něhož vyrozuměti, že na květnou neděli chodívali žáci po velkonooní koledě. Sešitek jest o dvou lilulních listech. První list nese nápis: Sepsané lístky pro dítky užívající v květnou neděli. Nápis druhého listu zní: Složená knížka pro lístky v květnou neděli. A. 1720 dne 30 Marti. Dole jest podpis vypsanou rukou jako celá knížka: Václav Řounek.

Obsahem jest rýmované vypravování pašií či o soudu a usmrcení Ježíše Krista s tendencí církevně mravoučnou, vycházející z mnohých rozjímání, k ději připojených Vypravování rozděleno jest na 41 úlohu, kteréž žáčkům ke zpívání na lístky napsány byly. Nápěvu zde není, ač — jak z obsahu rozuměti — vše se zpívalo. První číslo má nadpis prologus, poslední jest epilogem, ostatní úkoly nesou pouze čísla. Pravopis jest době přiměřen. Podle chyb lze souditi, že máme před sebou přepis.

1. Prologus.

1. Radosti všichni plesejte a pána Krista vítejte, přijel na tichým hovádku, dnes máme toho památku. Vám zazpíváme s radostí o dnešním pánu u hosti; nebo všecko lidu množství za Kristem šlo s ochotností. Byvše tu již mnohé ženy

k veiké noci shromážděny, však domácí rabínové záviděli cti Kristové, pročež by lid nezbančili, křivé Krista osočili, že zákon chce vyvrátiti, kvásnej chrám jejich zbořiti. Pročež aby jej zabili, tak se na tom uradili, čehož i také dovedli, že Krista na kříž přivedli. O čemž dále uslyšíte, jestli trochu poshovite, my vám rádi zazpíváme, za trpělivost žádáme.

2. Pán Kristus k nám tiše jede, lidu mnoho s sebou vede, my JeJ pěkně přivítejme,

v srdci našem místo dejme, on nás bude milovati a ráčí nám nebe dáti.

3. Lidé běželi na cestu,

když Kristus přijížděl k městu, ratotesti jsou metali a Kristu na cestu stlali. Neste i vy ratolesti, skutky dobré, svaté ctnosti; ne každý, kdo říká Pane, hned královstvím Božím vládne, jestli dobrých skutků nemá, před Kristem se nezelená. Chopme se těch ratolestí, dojdem nebeské radosti.

4. „Kryberaj Saulem ha, ha, ha!" židovský hlas se rozmáhá.

Tu bylo švandrkováni, blafání. brebentování. Běhali jako ztřeštěni, jsouce ďáblem podpáleni, ti Belzebubů holomci, jenž jímali Krista v noci, večeře svátek sanovali, protože se lidu bili, nechtěli jsou mít různice, ve svátek nejde pranice. Horko vám bude, křestané, v hrozný poslední den Páně. Ženy svátků nešanujele, kupujete, handlujete; časbm i řemeslník dělá, co nemoh dodělat včera.


Předchozí   Následující