str. 279
My že dvě srdce míváme, bídy, nouze dosti máme. Dokud upřímní nebudem, nouze, bídy nepozbudem, v soudný den se budem třásti, majíc z hříchů počet klásti. Jestli upřímní budeme, nebeské slávy dojdeme.
|
10. Pán a spasitel, Kristus náš složil modlitbu Otče náš, jeho učedlníci milí tu modlitbu se modlili. Sám v zahradě se jest modlil a krvavým potem potil, a to pro naše spasení. Padl na zem unavený. Modlitba má bejt skroušená. horlivá a ponížená My jestli kdy se modlíme, chodíme nebo stojíme, nešt se zvoní na klekání anebo k pozdvihování, máme železný kolena, naše huba bývá němá, neodtrhnem se od práce, zanecháme Otčenáše. Mnozí, jestli jej říkáme, leccos k němu přidáváme : „Tvé království, Tvá jest sláva," plácáme jej halabala. Tak jest neučil Kristus Pán, to hloupým lidem povídám; než jak jest on ráčil učiti, tak se vy máte modliti. Klečet na kolenách máme říkaje modlitby Páně :
tak když se budeme modliti, v nebi radost budem miti.
|
11. Marš, marš, vzhůru! židovina, jdou jímat Božího Syna. jejich jenerál jest Jidáš Neznali jste jej žádnej z vás. Svou kumpanii mustruje, čertovina se raduje. Jak vlci vzteklí klusají a Krista Pána jímají, vedou jej jako zločince před svy židovsky prašivce. Anáše a Kaifáše, Lucipera, Satanáše. Kristus Pán je vyučoval, jich nemocné uzdravoval, za to jeho dobrodiní pěsti biji, tlukou, trýzní. Skroušenost*) to dává znáti, že svět za dobré zlým platí; co jsme dobrého přijali, brzy nám to vyjde z hlavy. Tak jsou to nešťastné časy: strejci, bratru vyrvem vlasy. „Čert mně do něho, co pak víc! Já se jej neprosím za nic. Bez něho přece živ budu, ještě mu natluču hubu!" 0 přehrozná nevděčnosti, lidských srdci ztrápíš dosti. Co pak tebe trápit bude, zkusíš, až tvůj cíl vyjde, jestli (se) polepšiti nechceš, zlou odměnu někdy vezmeš. My nevděčnost zavrhněme, spaseni věčné budeme.
|
Ferdinand Vele:
Dřevěné zvonice na Slansku.
(S 16 vyobraz.)
Ve své studii o lidových stavbách na Slansku v Českém Lidu slíbil jsem, že podám dodatkem výsledek práce, kterou jsem podnikal o dřevěných zvonicích jakožto autor 20. dílu > Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století«, vydávaného od Archaeologické kommisse České Akademie řízením předsedy této kommisse, p. vrchn. stav. rady Jos. Hlávky. Vzdávám zároveň díky si. kommissi a zvláště předsedovi J. Hlávkovi i referentovi
*) Mělo býti: zkušenost.
|
