po lidech, páře jim břicha a cpe tam slámu. — O dušičkách sejdou se o půl noci všichni v tom roce zemřelí, aby v kostele slyšeli mši svaton. Dostane-li se mezi ně někdo živý náhodou, musí jíti k oltáři pozpátku, jinak by ho mrtví roztrhali.

B. Pověsti: d) O čertu (= čechman): Lid vypravuje o kotouči iprachn, jenž tvoří se na silnicích při větru, že v tom lítá čert (ďách, rachvala). Hospodář jakýsi vrazil do kotouče prachového svůj »křivák«, až to zakviklo. Křivák jeho ztratil se v kotouči. — Večer seděli při ve-

7. Kolovrat, loučník, křesadlo s hubkou. Kreslil Ad. Kašpar.

čeři. Najednou po zemi »klap, klap, klap«; bylo slyšeti kroky jak koňského kopyta. Hospodář najednou zakřikl a sáhnul si na lýtko. Čert vrazil tnu tam jeho křivák se slovy: >Tu máš oplátku!«

e) Hledání pokladu: O člověku z devátého pokolení je pověst, že"musí najíti veliký poklad v zemi zakopaný. Hledali na jistém humně, ale nic nenašli.

f) Žilku v dub: Žilka byl neobyčejně smělý a odvážný pytlák v lesích panských ve Bzinku a na Dúbravě. Byl taky loupežníkem. Ubližoval .jen »pánom», lidem ne a podporoval je. Byl neporaniíelný: kulky »odrážaly« se od něho, anebo je chytal do ruky, nabíjel a jistou ranou střílel na své pronásledovatele. Jednou však přišel na panství nový mládenec, velice chytrý. Jakmile spatřil Žilku, utrhl knoflík skleněný od vesty, potřel mastí z ucha, střelil. Žilka byl mrtvý. Spadl u duba, který