stavení oken, než jen okénka z chléva a konírny. U větších usedlostí zavírá dvůr roubená stodola, za níž buď zahrada, neb pole téže usedlosti se rozkládají. Proti obytnému stavení přes dvůr bývá srub s kůlnou, svinské chlívky, kurník či slepiéník. Někde usedlosti jsou ze všech tří stran zavřeny stavením s chlévem a stájí, srubem, stodolou a vejminkem (Bezděkov, Máteřov, Opočinek, Řečany). U menších chalup jsou rozměry menší, při chaloupkách a barákách jest v jednolě s domovním stavením chlév a mlátek, a přes dvůr jest jen sroubek. Někde mlátek tvoří s domovním stavením pravý úhel (Staré Holice). Kolem stavení rozkládá se sad obehnaný plotem pleteným z vrbového proutí (opletky) neb z borůvek

2. Chalupa z Dašic. Fot. Jos. Vojáček.

(Svinčany), neb sroubený z tesaných dřev a krytý šindelovou stříškou (Holice, Roven, Opočinek).

Hojně zachovalé dřevěné stavby svou rázovitostí dokazují, že naši předkové měli svůj sloh, jenž dle obliby a rozšíření může slouti českým slohem. Dřevěná chalupa starého slohu jest velikou památkou po předcích. Ale v tomto slohu jeví se přece zvláštnosti jednotlivých okrsků a to nejvíce ve výzdobě lomenic, které zredají se nad »čelem« stavení d na nichž stavitel a umělec tesař neopominul zvěčniti své jméno. Na pravém břehu Labe jsou oblíbeny lomenice z řezanic s vrchní částí paprskovou, na levém břehu bez této části, ale malbou krášlené. K stavbě selského stavení bralo se dříví vyspělé, silné a zdravé jako zvon, jakéž duby Polabin o vánocích v zimě skácené hojně skytaly. Stavělo se ze