5. Makovičky a korouhvičky. Kreslil J. Hanuš

došky z dlouhé žitné slámy neb rákosí. Snopek má hlavu a břicho ; hlava jest utažena povřislem a dle toho jsou dvoje : hlavatý, klasem dolů, které tvoří střechu rovnou, ale nestálou, a »záklasniky«, vázané za klasy břichem dolů. Snopky se přitahují k latím »ouvazky« a tak se střecha »pošívá«. V hřebenu? zarážejí se do krovů »niceohlavy«, dubové hřebíky bezhlavé, na něž navléká se vrchní lať a na ni přibíjejí se »řebenáče<, šindel na jeden neb dva šáry. Pod mezerou zandávají se snopky s menší hlavou. Při chaloupkách a barákách doškových střech dělá se hřeben, kalenee ze slámy, anebo pejřky (»sezemských ševců dratve«) ; sláma se »kalí« v rozmočené hlíně a klade se klasy proti sobě (ve formě záklasníků) a ucpláeá se. Aby vítr kalenec neodnesl, kladou se naň »kozičky«, 50 cm. dl. dřeva, křížem. Šindelové okraje u doškových střech slují »okolky«. Na trámy stropní kladou se »stropnice«, kulatá dřeva, blaňky, jež nad záhrobní zovou se »záklopy«. Strop na hůře neb na »stáji«, jak v Kasa-licích říkají, uplácá se hlínou červinkou smíšenou s řezankou, plevy a ouhrabky. V průčelí okraje střechy, »okřídlí« neb ostřeší jsou pobity šindelem v šířce asi 50 cm. Nad záhrobní u seknice bývá někde spodní okraj střechy (vokopa, zástřeší) více vyskočen. Na opačné straně je zá-stinek. V boku střechy skoro uprostřed umístěn jest poklop ze snopků neb 3 šárů šindele, který se dá nazdvihnouti neb vyndati; místy jsou i vikýře. Když roubení a kryt hotov, natlukou se do mezer roubení suché dubové klínky (floky) a všecky tyto mezery zamaží se podobnou mazaninou (mazanicí, lepenicí) jako u stropu, neb se »ornší« (mechem ucpou) a zamaží ; lidé říkají, že stavení »dali do kožichu«. Chátrá-li pak po čase roubená stěna, podvlíkají stavení, vyříznou totiž shnilý trám a zasadí nový.

Hlavní péče věnována všude průčelí, lomenici Domky české mají lomenici jiné než německé : mají nad jejím vrcholem přístřešné prkno po stranách a s makovicí kabřinec či kuklu. Dle výzdoby lomenice, praco-

6. Záklopa v Popkovicich č. 13. Kreslil J. Hanuš.