vrcholu tři hřeby. (Viz obraz.) Okřídlí neb ostřeší bývá někde také malováno (St. Holice, Popkovice, Máteřov, Jesenčany, Ostřešany, Chvojenec, Hrádek) ve slohu lomenice; nejvíce užita vlnovka s jablíčky, tulipánky, zvonky, hrozny, měsíčky.

Domky starodávného rázu jsou obíleny, některé (Srch, Stéblová) mají až na metr vysoko od země zelený nátěr, který vroubí také vchod pásy až 2 dm. širokými a někdy též okna Někdy pod lomenicí bývalo podloubí (St. Holice, Dašice) a u větších budov, jako u mlýnů a far (na Chvojňě) po straně poboční pavlače.

Stodola. Základnou její bývá souměrný osmiúhelník (do dlouhého úhle — tupého roubena) neb obdélník (roubení do krátkého úhlu,

18. Kukla z Bezděkova č 11. Kreslil J. Hanuš.

19. Kukla ze Semína. Kreslil J. Hanuš.

90°). Osmihranné stodoly najdeme téměř v každé vsi; tak v Právech (u Nálevku), v Libišanech a j. Roubení jest 15—4 m. vysoké a hřeben až 15 m. vysoký. Podvaly (základní trámy), jsou 30—50 cm. silné. Uvnitř'naproti vratům jest z »červinky« mlat (10 m. dl., 7 m. šiř.), oddělený trámy humenicemi od posti anních přístodolků (zádení v Neradu), kam skládá se obilí na právo a na levo. Prostor pod koncem vyčnívajícího hřebene (30 cm.) zove se »kalous« (Libišany) neb »v kalousku<. Obilí skládá se ve spodní vrstvě klasem vzhůru, následující vrstvy od kraje klasy do vnitř lehmo. U velkých statků bývají dva mlaty, u chaloupek vedle chléva mlátek s jedním přístodolkem. Vráteň mívá někdy dvířka. U stodoly pod střechou zavěšeny jsou žebřiny.

Srub (sroubek) zastupuje sejpku (v Libišanech vysejpka) či špej-chárek a bývá vyšší než domovní stavení i vedou ku jeho dveřím schůdky na vejstupek, jenž maívá zábradlí. Pod střechou sroubku i domovního stavení bývají holubí krby. Uvnitř bývají chlebice, dvě bidla březovými oblouky spojená, na něž ukládají se bochníky chleba.