Strany 23—125 mají různé recepty, sebrané dost soustavně z rozličných herbářů českých i německých tištěných i psaných. Strana 126 — 136 jest nadepsána »regiment kuchařský*, napsaný z vlastní zkušenosti. Str. 137— 160 »počíná se knížka o vodách«, 160—169 recepty různých prachů a 170 — 182 jsou drobné recepty z vlastní i cizí zkušenosti.

Přerůzné recepty Dobřenského nacházíme doslova i v obměnách ve všech zápisech našich venkovských »doktorů« do nejnovějšího času. Mnohé z nich mají do dnes svou cenu, většina však slouží za dokument vědo-

7. Výjev ze hry ,,Svantovítova zahrada."

mostí lékařských ve vyšších kruzích uplynulého století a poskytuje, jako uzounkým okénkem, pohled do vzdělanosti našich předků.

Nejzajímavější jsou ony kusy, které pisatel vážil buď z vlastní zkušenosti, nebo ze zkušenosti svých přátel a známých. Tu a tam pramen poctivě přiznává. Nechybí ani trochu pověry, na př. str. 170: »Kdyby koho co vzteklýho ukouslo, napsati tyto slova: »f Ira, f Kirian, f Kapaton, t Karpartan a dáti v chlebě snísti*. Ale hned uvádí jiné k témuž: »vezmi routu, vinnej ocet, co můžeš miti nejkyselejší, zvař ji v tom octě a dávej nemocnému ráno i večer píti. Zkušené pa mnohých lidech i hovadech od paní Voršily Malovcové z Terešova.«

Nemoha pouštěti se do vnitřního ocenění receptů, dovolím si na

ukázku otisknouti několik toliko kusů: »Aby chleb nesplesnivěl (str.

126) přidati k chlebové mouce mateří doušky prachu, nebude plesnivěti.

šené. —Sejrove aby neplesnivěly a nečervivěly, balšamovou vodou