Předchozí 0131 Následující
str. 122

Kubo, Tem basu,

koridon, harfu,

kaližon,

volthorny, bubny

k muzice švarný,

ať již jdem.

Já Vávra buben

táhnu z pytle ven,

natáhnu,

půjdu po straně,

bubnuju švarně

k Betlému,

Trarara, fldl bom,

trop, trop, trop. fidl bom,

dajdy da,

pěkně srovnána,

naštemována

muzika.

Ach, což my jemu,

králi novému

darujem?

Každý něco z nás —

přijme to od nás —

nu, již jdem.

Jakub a starší

bratr, pastuši,

přichází

k Tobě, Ježíšku,

pár tupplplíšků

přináší.

Vávro, pojdiž sem

brzy s pytlíčkem,

daruj mu

trochu ovoce

a kaši z hrnce

dej jemu

I pomeranči,

ovoce vzáoný,

také mám,

které já jemu,

Ježíšku mému

z srdce dám.

Co pak ty, Klímo,

dobrá zvěřino,

přistup sem

s tvými jehňátky,

hrušky, voplatky

vylož ven.

Obětuj jemu

něco od medu

z pytlíčka,

křehký koláček

a vína džbánek

milému.

Jíro nejmladší

a Kubo starší;

volám tě.

přines jehňátko,

přijme děťátko

s vděčností

za dar od tebe,

jen pospěš sobě

přijíti

k nejmilejšímu,

nejkrásnějšímu

dítěti.

Ještě něco mám,

i to jemu dám,

milému,

pár rukaviček,

mlíka hrníček

jemu dám.

Dobré homolky,

zelniky. kdolky

mastičké,

koláčky s sejrem,

s mákem, tvarohem

jemu dám.

Kozích syrečků

plnou mošničku

ještě mám,

které já s měkkou

žemličkou teplou

rád jídám.

Pro lásku k němu,

mému milému

daruji,

Josefe, tobě,

přijmiž jich k sobě

s Marií.

Již víc nemáme,

čím bychom tebe

uctili,

přijmiž s vděčností

z naší sprostnosti,

z chudoby.

Pokorně tebe

a poníženě

prosíme:

pohleď s výsosti,

zbav nás ouzkostí

a psoty.


Předchozí   Následující