str. 290
tento obraz poskytuje i znalci lidových krojů a obřadů mnoho vděčné látky ku podrobnému studiu a dokazuje, jak důkladně se obíral mistr Úprka studiem lidu moravského, zvláště slováckého. Prozrazují to i studie jiné od J. Úprky, zvláště dva protějšky, obrazy >Mladé< a »Staré« lásky na Slovácku (str. 290.), obraz děvčete z Javorníka (sir. 291). Upozorňujeme také na humoristické vylíčení »kamarádů z mokré čtvrti* (na str. 291.).
Velmi zdařilé jsou typem i krojem obrazy od M_a rie Gard avské, hanáckého ženicha (str. 291.) a hanácké nevěsty (str." 291.).
Vyobrazení, jež tu připojujeme, jsou zároveň ukázkami, jak možná do českých domácností opatřiti si poměrně velice levně zdařilou, vkusnou výzdobu, obrazy vynikajících mistrů našich, s motivy, vzatý mi z lidového života, roztomilé výjevy ze života lidu moravského. Pokládali jsme za svou povinnost v nynější době, kdy za drahé peníze kupují se u nás nevkusné, obsahem i formou cizí, umělecky ubohé barvotisky, třeba v nádherných rámcích, upozorniti na to, že se můžeme honositi proti
těmto obrazům, dováženým z ciziny, draze přeplaceným, výrobky sličnými, domácího původu, z ovzduší domácího. -b-
4. Jóža Úprka: Mladá láska.
B. Jóža Úprka: Stará láska.
Fr. Tischer:
Divoká honba.
Pověst jihočeská.
Jedenkráte šel jeden chasník z Rodvínova do Matějovce na cestě Kruplovské pozdě večer při světle měsíčním. Když pak došel za Rodvínov na vysokou stráň, křovím porostlou, až k mostu přes řeku Žirovnič-ku, který vede do Kruplova, a cestou dále k Matějovci pospíchal, spatřil najednou, že na zemi před ním leží prázdný pytel od nějakého obilí. I pomyslil si, že jej někdo, jeda z Kruplovského mlýna, cestou asi ztratil; zdvihl jej a nesl chvíli s sebou. Když však shledal, že jest pytel pevně provázkem zavázán, byl by se rád do-
|