geboren Herrn Herm Alois Šembera, k. k. Professor an der Universitat in Wien. Landstrasse Ungergasse No. 364, I. Stock,

Velectěný příteli! Když jsem Váš milý dopis, v němž mi potěšitelnou správu o povýšení mého muže sdělujete, obdržela, v duchu jsem Vám díky za přátelskou péči Vaši vzdávala, s psaním odkládala jsem však, chtějíc sdělit Vám, kam se muž dostane, kdyby on zdržen byl od psaní. Před několika dněmi dostala jsem správu, že přesazen je do Ďarmot Ba-lassi, ale každý den nějakou překážkou zdržena, nemohla jsem se dostati k psaní dříve, a nyní budete jistě i dopis mužův v rukou míti a vše důkladně věděti. Je mu to milé, že se dostane tam, a i já se z toho těším, doufajíc, že snad přece nyní bude možná, bychom žili pospolu. Zdá se, že v tom nejvíce účinkoval Konečný, chtěje splnit, co mi slíbil. Vám však, příteli milý, nejvíce jsme díkem zavázaní, neboť kdybyste se byl tak o to neucházel, mohlo se stát, že by si byl rok a více třebas na povýšení počekal, neboť to jisto, že se bere při obsazování míst na Maďary největší zhled. Vaše přímluva pomohla; srdečné díky tedy! Přeju, byste vždy, kdykoli Vy, neb rodina Vaše toho potřebovat budete, upřímného bratra našli, který by za Vás tak vroucně orodoval, jako Vy ste pro nás to učinil. — Matouš mí psal, abych i p. Beckovi psala, ale zdá se mi to zbytečné a jestli on při tom neoučinkoval (jakože sotva kde slovo ztratil), bylo by mu snad poděkování mé nemilé. Jestli to však potřebné, budete tak laská v a sdělíte mi to, není-li pravda? Já se bez-potřebné nerada kořím a vtírám i nerada koho čím obtěžuju. — Těším se, že rodina Vaše zdráva; věru to je největší potěšení pro nás rodiče, když vidíme tu chasu okolo sebe skákat a se veselit a když nás jinak nermoutí; trochu zlosti si necháme rádi líbit, to jinak nemůže ani být, když dítě trochu živé je, zvlášť chlapci. Já mám teď také tu radost, že vidím všecky zdrávi; ale dlouho měla jsem hotový špitál. Dorinku i Jarouška ale neposílám do školy až po prázdninách; trochu je cvičím sama a od počátku roku budou muset dělat předzkoušku, by do vyšší třídy přijaty byli; Jaroušek do II. v Budči a Dorinka do III. oddělení v dívčí škole. Hynek odbyl reální zkoušku velmi dobře, a dostal mimo náboženství, mathematiky a německého jazyka samé eminence. Z těch třech předmětů dostal první; z mravů pak a zevnějších prací, pilnosti a pozornosti, výborně. Mám z něho radost; budoucí rok přijde do druhé třídy reálky a učitelové ho chválí co jednoho z nejlepších žáků. Byl tu právě Thun a slíbil, vida pokroky, jaké ty chlapci v reálce tak dobře zřízené dělají, že se dle možnosti bude na školu tu od vlády nakládat i dále. — Měli všickni již strach, že škola ta se zničí, alespoň byla o tom řeč; ale teď je patrno, že se tak nestane, byť i ti Němci na to sočili. — Karel nemá tak skvělé vysvědčení jako Hynek, ale není špatné a bude příjmut do realky; on byl totiž v třetí třídě školy Budečské. Budeč nelíbí se mi tak, jak realka, Amerling je člověk nepraktický, a kdyby nebylo učitele Valtera, který je vzdělaný člověk v každém ohledu, ale praktický, byl by