posluhovali : Jiří Zika, Ondřej Ledvina, Anna Ledvinová, Alžběta Pode-statova při prvních dvou, při ostatních : Adam Podestat, Matěj Ledvina, Judita Ledvinová, Anna Ziková; při posledním namístě Matěje Ledviny Ondřej Ledvina. O Janu Sladkém kromě již uvedeného případu matriky nezaznamenávají, že by byl volán za kmotra, za svědka, ba ani o manželce jeho Dorotě nečteme podobných úkonů vícekráte než jednou, a to r. 1680 15. září drží v Klenci na rukou dcerušku souseda Martina Krutiny. .

Z toho lze uzavírati, že před rokem 1693 Jan Sladký řeč. Kozina mezi chodskými sedláky nezaujímal vynikajícího postavení, naopak žil-li s bratrovou rodinou (3 děti) společně, o skývu chleba dosti zápoliti musel. I o něm platí, že každá doba si vytvoří své muže sama.

Rázné vystoupení stavů proti odpůrcům církve pod obojí a konečně svržení místodržících z oken České kanceláře bylo nejenom ústně rozhlášeno, ale i současná publicistika a lidová píseň plně využila tak zvláštní události. Nezachovaly se nám všechny letáky tehdy vyšlé a pamflety, jež byly jakýmsi počátkem periodických časopisů, pozdějších novin. Bohužel ze zachovaných letáků není ani jeden českým jazykem psán, ač není pochyby, že i české, spisy o defenestraci byly siřeny mezi lidem.

Na první místo kladli bychom anonymní leták, ozdobený hrubou dřevořezbou, vyšlý ve 4° pod názvem: Warhafftige Zeitung aus Prag.*)

Spis jest rozdělen ve tři oddíly dle dnů 22., 23., 24. května. Líčení jeho jest střízlivé a dosti věrné, zdá se, že vlastně autor byl více stran-níkem českých stavů. Ne s takovou věrností potkáváme se na titulní dřevořezbě, jak na připojené reprodukci (str. 35.) na první pohled zřejmo. Dle této není možno ani souditi na počet osob svržených, ani na spornou výši oken i místo, kam padli. Odchylným zobrazením svědčí celé provedení hrubé dřevořezby, (ač v některých podrobnostech na tehdejší