a onde železné o podstavcích kamenných. Klekátka, lampičky, stromky, košaté lípy nejčastěji družívají se ke křížům někdy s ohrádkou.

U Kozárovic na Písecku, kde právě příznivě vystupují známé mohutné skály (vrstvy, útvary) žulové, známé pode jménem žuly Orlické, stojí neméně než 10 křížů na různých místech vesměs ze žuly či žmoly. Nejsou to kříže po stránce tvarové obyčejného rázu, jako vidíváme vůbec na hrobech hřbitovních (křížový, litinový, tovární odlitek, vsazený do kamenného podstavce aneb výrobky dle běžných německých vzorníků), nýbrž mají zřejmě ráz domácí lidové tvorby.

Slohově možná je zahrnouti do dvou skupin. Kříže jedné skupiny jsou tak zvaná Boží muka, t. j. pilířovité pomníky kamenné, ukončené malým železným křížem. Na pilířovitém pomníku patrná »trojdělba«; sestává pilíř totiž ze tří dílů: podstavce či únoží, dříku či těla a zakončení či hlavice; únoží je nejmohutnější, tělo nejdelší a hlavice nejpropracovanější. Unoží i tělo mají tvar čtyřbokých, přímých hranolů, hlavice podobá se čtyřboké křížové kapličce se střešením hřebenovým (jako v obr. 3.) neb obloukovým (jako v obr. 4.) anebo je horem zakončen skomoleným hrotem (jako v obr. 2.). Nápis (obyčejně počáteční písmeny jmen a letopočet) vtesává se do únoží. U starších Božích muk pojí se jednotlivé díly k sobě prostě či ostrohranně a nanejvýš s hranou rovinné otupenou (sříznutou), až teprv u Božích muk novějšího letopočtu sprostředkují sloučení jednotlivých dílů články řimsovací.

Příklady Božích muk: zlomky Božích muk >Pod závní* u Kozárovic obr. I.,1) Boží muka u Zádušního lesa blíže Řece obr. 2.,2) kříž »Na hůrkách< u Kozárovic obr. 4. a Boží muka >Na čížové* u Brodu blíž Březnice obr. 5. Tato Boží muka poukazují na sloh u nás uměle vypěstovaný, naštěpovaný. Místo pilíře původce použil sloupu Korintského. Hlavice zjednodušena tak, že listoví vynecháno a zroben toliko kalich, a patka článkována dle jednoduchého sloupu Toskánského. Teprv na hlavici sloupovou usazena je běžná naše Boží-muková kaplička, zakončená slušným kovaným křížkem železným. Původcem těchto Božích muk (obr. 5.) jest nepochybně některý stavitel slohově cvičený hrabat Kolovratů-Kra-kovských na Březnicku.

Obr. 3. na první pohled vyhlíží sice také jako Boží muka, však ve skutečnosti představuje krajský mezník na návrší jižně nad Milínem, jak při bližším ohledání se okázalo. Nic nevadilo některému královskému inženýru, že po roce 1714 skoro posvátné formy našich Božích muk použil na mezníku mezi krajem Prácheňským a Berounským, nasadiv nahoru jako vrcholiei (místo křížku) železnou kovanou kytici. Zbožný lid náš nestará se o význam vztyčeného pilíře s podobou Božích muk a maně vzdává před ním poctu jako Božím mukám s křížem. Snad druhdy