| | str. 240 
 @NZ@Otázky a odpovědi 
*   »Kocanda«   a  *flusárna* se  říká   v  Kardašové  fiečici   stodole, postavené   na nejdolním   místě   u výtoku   potoka Kardašového   z   města. Nyní slouží tato stodola za lednici k jatkám vedle zbudovaným.   Domácí obyvatelé neznali  již v polovici minulého století   ani významu, tím méně původu   slova  »flusárna«.   Jedině 'nejstarší pamětníci dovedli pověděli, že to bývalo stavení, kde místní vinopal (jako všudy israel. nájemce knížecí vinopalny,   adaptované   po   zřízení   lihovaru   v   hostinec)   pálíval    »fluskocanda«, druhdy hospoda,   vítaná zejména lidu   z nedalekých   vesnic   a při hojné frekvenci   blízkých lesů. Od let již zrušena   slouží za hospodářský dům.    I o tomto  pojmenování nebylo  v lidu žádného výkladu   a také ne touhy,   dopíditi   se ho; mnozí ve   světě   ohledli připomínávali,   že  kdesi tam   a   tam jest  též   u města hospoda >Na koeandě*.   Znenáhla uváděn význam starobylého toho slova v oběh,   a   to   nejvíce školou,   když   v   kulturních   dějinách   vykládá se o pražském  *týnu<    a   přilehlých   kotcích.    V  Klatovsku   (a jinde snad) zná lid  >kotee«  alespoň jako pohodlný dolík  v zemi nebo ve slámě pro drůbež, má-li ona seděti nebo nésti. Jiná stodola v K. Řečiei na opačném konci   města jmenuje   se   »klihárna«,   která — jak  zřejmo  —  sloužívala původně   k výrobě klihu   z odpadků zvířecích.  Bylo to asi   před 50 lety a nemělo dlouhého trvání.    Václav Kurs a, ředitel měšť. Sk: v. v. *  Sanejstrnictoí v Ratajích  u Bechyně.   Pamatuji se ještě velmi dobře na vyrábění sanýtru ve své rodné,   milé obci   v polovici 19. věku, tedy po roce 1840 a 185C. Mezi obecní cestou a mezi schody k farnímu starobylému kostelu   sv. Trojice  vídal jsem jako hošík 6—lOletý, někdy tři až čtyři  hromady země,   o nichž   se vypravovalo,  že   se   v nich dělá sanýtr. Hromady ty byly asi 2 m. vysoké a měřily v obvodu přízemním asi 6—8 m.   Jak sanýtr se dělal,   toho jsem   si tenkrát   ovšem nevšímal. Vím však, že občas hromady ty se rozházely   a že země odvážela se do jakési dílny,  při stavení, patřícím jistému   občanu, Frant Bukačovi,  muži na tehdejší   dobu velmi   vzdělanému.    Bukačovi   neříkalo   se  v Ratajích také jinak  než Sanejstrník.    V   dílně   byly různé  nádoby,  jako  i konve, škopky   a kádě a vyrobený sanýtr, který  se odvážel a prodával   do Bechyně   nebo   do Tábora.    Dnes není  po sanýstrnictví  v Ratajích ani pa matky. I dílna jest odstraněna a chalupa novou nahrazena.      J. Hraše.
 
 
 | 
 |