str. 274
Košile s baňatý mi rukávy byla vyšívaná někde černým, jinde bílým hedvábím; límečky u rukávů, límec u krku a náca-mky byly pošity mrštin-karríi z bílého hedvábí; pod náprsenkou, uprostřed hladkou, bylo srdéčko vyšité hedvábím černým. Košile sváLeění šila se z plátna jemného, obyčejně maírabasu, košile všední byla z plátna domácího.
Hedvábný šátek černý vázali na krk tak, že byl dvakrát otočen kolem krku a pak v předu udělán suk, při čemž zůstaly konce as IVa dm viseti dolů. Mladí a zámožní chasníci mívali konce šátku vyšité.
Lajdík a flanélka (flanérka, flanér) udělány byly z jemného sukna černého s bohatým vyšíváním. Lajdík byl bez rukávů; flanélka měla rukávy, ale byla krátká jako lajdík a od ramen přes prsa až dolů po obou stranách byla pošita knoflíky bílými, kovovými bombíky. Nejzámožnější sedláci nosívali prý lajdík a flanélku též z bílého sukna. Vyšívalo se hedvábím zeleným a travníčkovým (žlutě zeleným).
; Plášť velmi řásný ušit byl ze sukna tmavě modrého, později z černého s gráglem (límcem). Límec byl dlouhý, buď prostý, jako u nynějších haveloků, nebo se skládal z pěti i s více límců na sebe položených, z nichž spodnější vždy o něco vyčníval. Pláště s několika límci nosili obyčejní sedláci, pláště s límcem prostým měli rychtáři a sedláei v městečkách, na př. v Kralicích. V plášti chodili do kostela, o pohřbech a na cestách. Obyčejně přehodili jej pouze na ramena a upiali sponou pod krkem, ale při vážném vystoupení, na př. o pohřbe, navlékali též rukávy. Později nosily se místo plášťů dlouhé kabáty částečně podobné naši,m svrchníkům, jimž říkali burnusy.
| ;Kožich červený, cápovitý, sahající po paty, byl vzadu zpola rozstřižen a vyšit na zádech.
musejního také studia lidu moravského. Redaktoři prof. J. Rypáček, vážený spolupracovník Českého Lidu, a prof. Dr. Frant. Šujan zvláště se starají, aby každý ročník byl obohacen nově získanými vědomostmi o životě lidu moravského v přítomnosti i minulosti vedle rozmanitého, účelně zvoleného a šťastně vybíraného obsahu ostatního. Časopis Musea království Českého má v Časopise Mor. musea zemského vážného soupeře, který za krátkou poměrně dobij vyšinul se do řady předních časopisů vlastivědných. Programu Česki ho Lidu týkají se studie národopisné v Časopise Mor. musea. Předseda musejního odboru lidovědného ryt. Jos. Januschka staral se horlivě o-doplnění národopisných sbírek musejních a kuratorium musejní s redakcí stará se o zpracován! sebrané látky. Kuratorium pomoci předních konservátorů, jednatelů organisuje práci a výsledky uveřejňuje časopis. V poslední době překvapil výsledky svého studia o kroji hanácko-blaťá-ckémív okresích Prostějovském, Litovelském a Olomouckém Jan Svozil. Líčí zajímavým způsobem, jak se vypravil na cestu studijní, co viděl, zažil, zkusil, jak Hanáci posuzovali jeho snahu, zachovati paměť o kroji tamějším. Po Klvaňovi a Vyhlídalovi vystupuje tu další vynikající znalec J. Svozil, jehož stať z delší studie, uveřejněné v čas. Mor. musea zemského tuto otiskujeme s laskavým svolením obou jmenovaných pp. redaktorů, jejichž laskavostí byly nám od slavné správy Musea moravského znamenité obrázky zapůjčeny.
