4. Ukázka hanáckých límečkův.

to zeleným nebo trávníčkovým. Někteří krejčí za dob pozdějších vyšívali na kalhotách také květy červené, celkem prostě a vkusně. — Kalhoty připevňovali pásem vyšívaným hedvábím a lážou (kovovým tkanivem.) Mezi kalhotami a holínkami bot vynikaly na jeden neb dva prsty bílé plátěné punčochy — podléčky (podvléčky). V době, kdy kroj už zanikal, přiléhaly konce koženek k holínkám, tak že podléček nebylo lze viděti.

K ženskému kroji náležely: šátek na hlavu, placák (obojek), oplečí, rukávce, lajdík, fěrtoch, zástěra (fértúšek), pentle (stuhy) k fěrtúšku, spod-níky (sukně spodní), punčochy a šatka do ruky. Jako svrchní oblek s jara a s podzimu nosívaly se flanélka a župánek, později marinka; v zim& nosil se kožoušek, zvaný liščiny. Hlavu nevěst zdobil pantlík.

Šátky na hlavu bývaly lipské, červené, buď hladké nebo kvítkované, šlehané, pak tmavohnědé a bílé. Šátky bílé jsou nejstarší. Mimo to nosila se též šata. ByPto čtverec bílého plátna velikosti lipského šátku, v rozích pěkně a bohatě vyšitý bílým a černým hedvábím. Užívalo se jí také na pohřbení kostí vykopané mrtvoly. Původně bývaly lipské šátky bez třepení, střapců; později přišívali k nim třepení nejčastěji zelené.

Velikost i vázání šátků nebývalo všude stejné; téměř každá farnost měla nějakou zvláštnost. Cípy šátků vázaly se obyčejně nahoru, ale na »hrubou« a na >nešpor« byly cípy svěšeny dolů. Podle toho vázala se také zástěra; při cípech svěšených vázala se na faldy, při cípech nahoru zavázaných byla pod faldy.

Placák byl krajkový límec, jenž nosil se kolem krku. Zámožné Hanácky mívaly placáky z krajek vzácných, hedvábných, jichž bylo třeba 10 loket.

Oplečí nahrazovalo Hanačkám šněrovačky a bylo pěkně vyšívané. Opledí byla vyšívaná téměř vždy vzory řídkými, pročež poskytují výšivek zvláštního rázu.

Rukávce jsou krátká košilka s baňatými rukávy, u nichž jsou rozmanitě vyšívané límečky, černé nebo bílé, úzké nebo široké, sahá-