Předchozí 0377 Následující
str. 374

niže kolien. Po tejto stuhe hlavně rozoznáva sa žena od panny. (Padlé osoby nosia tiež kápky a stuhy právě ako vydaté a toto, jako aj ostri-hanie vlasov, ku ktorému bývajú staršími ženami prinútené, považujú si za najvačšú pokutu svojho poklesku a hanbu.) Kápka kryje a drží >ko-túčku«. Neostřihané totiž prednie vlasy dávajú sa na zad a tam sa krížom preložia, spletů vo dva vrkóčky, a potom sa tieto rovnoběžné obkrúťa bielymi úzkými partičkami, ktoré sa do kotúčky sviažu. Zadné vlasy stri-hávajů si často; keď však nový mesiac nastává, vtedy si ích nedajú střihat', lebo je to vraj nezdravé.

Tato stať o kroji dětvanském jest ukázkou studií K. A. Medveckého

0 Detvě, sestavených v monografii, vydané pod názvem »Detva*, v Ru-žomberku 1906, 8", str. 330, XV. Knihu doprovází srdečnou, povzbuzující předmluvou předseda musejního spolku slovenského A. Knaeť. Kniha Medveckého jest pravou vlastivědou pro Dětvany i pro ty, kdo by se rádi poučili o Detvě, o zemi i lidu rázovitém, slovenském, jehož vzdělanost, tradice, názory o přírodě i o člověku, obyčeje, pověry, smutek

1 veselí, kroje, umění líčí spisovatel ze zkušenosti vlastní i podle svědků ctihodných, slovem i zdařilými náčrtky, obrázky.

Medveckého Detva jest podařený, první svého druhu pokus zachytiti před nepamětí již již hynoucí věrný obraz starobylé kultury lidové s podrobnostmi, k nimž se dohledáme výkladu a porozumění z památek dávných, jež vypravují o zjevech jednotlivých v zašlých dobách, které podnes možná v kulturních přežitcích mezi lidem Dětvanským stopovati a vykládati světlem starých dokladů z památek staročeských, ať již se to týfie zjevů v oboru kultury hmotné nebo duchové. Živá starina —¦ ruský název — srozumitelný i nám, byl by to nejvhodnějším názvem pro kulturní stav lidu dětvanského.

Veškerou bohatou látku roztřídil si Medvecký v tyto skupiny: Názvy honov. Starožitnosti. Dějiny Detvy a jej ludu. Obecná správa. Dějiny eirkevné. Školstvo a vzdelanostné poměry. Skutky a ustanovizne kre-sťanskej lásky. Ludnatosť. Rodinné mená. Nárečie. Krajomluva. Hospodářské a majetnostné poměry. Prie-mysel. Kroj. Výšivky. Ludové oby-čaje. Pověry čary a niekteré 1'udové lieky. Povésti a báje. Stavby a jejich vnútorné zariadenie. Ludové


7. Črpák dětvanský.


Předchozí   Následující