to, že píseň jest >do kolečka* a ovšem rythmu furiantského. Zase doklad toho, jak důležito jest pro charakter písně znáti, je-li taneční a jakého druhu. Také v jiných textech, jichž jest značné množství, dokonce i delší písně (vojenská >Ach já nešťastný, všezarmoucený«), jest většinou dekla-mace >furiantská«.

Jak připojené variace sledují nejen rythmicky, ale i melodicky, fra-sováním, rythmus furiantský, pozná každý hudebník. Naznačuji to i vazbou šestnáctin aneb osmin.

Druhý a po stránce hudební nejzajímavější oddíl tvoří písně, u nichž rythmus furiantský kombinován jest s obyčejným. Sestavíme-li si příslušný materiál, možno vytknouti několik typických kombinací.

První z nich jest ta, kde jeden (dvoutaktový) rythmus furiantský spojen jest s jedním (jednotaktovým) rythmem obyčejným. Označíme: typ f + o. Jako příklad tohoto rythmu složeného uvedu píseň