Předchozí 0111 Následující
str. 94

a oni tu slámu složili a zahrabali ji. To bylo ve středu škaredou okolo 10 hodin před polednem. Lid to slaví. Roku 1821 svědek očitý Jos. Červený ze Stanětic. Housle i dudy zaobaleny, v smutném oděvu zaoba-lený šli před chlapcem, loučili se s Masopustem (Ostatky).

Ž a 1 i m (v Žalím), poloha u vobory lesa Křivoklátského na Paře-zináeh, poloze u myslivárny Pařeznické, na panství Krušovickém, u vsi Řenčova, na cestě z Řenčova do Líšan vsi, pohřebiště Žalím na površí, pod ním je rybník, v něm z okolí obyvatelé ovce plavějí, onen rybník také v Žalím slově.

Želevice na levém břehu Ohře u Křesejna v Litoměřicku měli svoje velikánské žároviště a pohřebiště hned za Křesejnským mlejnem u rozcestí do Želevic", Kostic a Vunic u kříže r. 1832—3 postaveného, na poli farském, Klimovém atd., nejvíce okolo břehu za zahrádkou mly-nářovou. Zde se hojných popelnic vykopalo a potlouklo r. 1832—1833.

Zakletý sedlák po smrti své nosil v rukou svých mezník, lidé prý ho vídívali semo tamo po Cechách v noci a to za tou příčinou, že vykopával mezníky v noci a přesazoval je jiným sousedům do polí a potom tu část pole neb meze uvoral a sobě přivlastnil, daleko týž mezník do cizího grantu ho přenesl, a když se druhý vedlejší soused ozval a soudil, právo hledalo mezník, aby rozhodlo, co uvoral, nevědouc ani soused ani právo, že před lety mezník přesadil, proto spravedlivý propad a šibal zvítězil. Ošizený soused zaklel šibala a on když umřel prý strašil a mezníkem chodil a lidí se ptal: »Kam ten mezník mám dáti? vsaditi?«, a lidé prý mu odpovídají: »Dej ho tam, kde jsi ho vzal« a tak dlouho s ním chodil, až mezník přišel na své místo bývalé a ošizený opět svůj díl odvoraný obdržel. Fr. Vorlíček, rychtář ze Sopky, vypravoval.

Z a-žeh naváni na velký pátek okolo Kolce, Zákolan, Budce, zimnice, žlouleniee a jiných neduhů lidských před slunce východem při omejvání těl ve vodě v potoku, rybníku, řece, při studni, kalu, pod širým nebem; každý říká takto : Na velký pátek, v ten velký svátek, sluníčko z hory kyše (kasá se, spěchá) pro (var) skrz Krista Pána Ježíše, Židé ho vedou. Pane, pojď! — Židé: Co se třeseš? Zda-li je v tobě zimnice? — Ježíš odvěce : Zimnice ve mně není. Pane ! Chraň mne od zimnice, žlou-tenice, ouplavice a ode vší nakažlivé nemoci, atd. Otčenáš ! Jenž jsi atd. K tomu mi dopomáhej Bůh Otec, Syn, Duch sv. Amen.

Zelenka, poloha na panství Duchcovském, u této Zelenky nalezl správec Frost ze Střemuše (střemcha čarodějná) r. 1850 na jaře, zvláště v máji napadl náhodou 6 mohyl, v jedné sklepené v 12 střevíců velikým sklípku nalezl I1/» lokte zlatý dlouhý řetěz, 3 zlaté náušnice neb náram-nice, 2 zlaté ráže (kuličky) velkosti vlaských ořechů, 1 medailii neb sponku, na penízu obraz ňákého vladaře neb knížete. Též zde nalezna plotnu železnou, postříbřenou, na obou stranách zvíře .... se sokolem vyryto. V onom okolí se plno mohyl, pohřebištat a žárovišťat nalézá. Zpráva z Teplic, d. 14. máje 1850. Constitutioneles Blatt. Prag 20. Mai 1850. Želčin, veska u Vrbna na levém břehu Vltavy, pochodí od hřbitova poh. želeti, jako Želím u Hořina.


Předchozí   Následující