Moravo, dle letopočtu na Božích mukách, postavených na kořenech lípy té přes 600 let stará (Háj XXXV., 1906, 131). Dub v zámku parku v Náměstí nad Oslavou na Moravě odhaduje se na 600 let stáří (Háj XXXVI., 1907, 142). Lípa v Polomí u. Jimramova na 600 let stará (Háj VIII., 1879, 135). Hrušeň poblíž cesty k Zabrušanům u Duch-cova dle odhadu znalců 600 roků stará (Háj XVI., 1887, 75). Lípa vNedvězí u Olomouce dle odhadu 600 let stará (Háj XIX., 1.890, 129) Dub Vejsův u Běchar blíž Kopidlna dle úsudku znalců nejméně 600 let starý (Háj XI., 1882, 76). Lípa košatá na návsi obce Maškovic u Ústí nad Labem přes 600 let stará (dle dopisu p. Karla Mucha roku 1897).

— Stáří 500 a více let: Dub u Žáboře na Kutnohorsku 400—500 let starý (L. R, I,, 1900, 59). Dub blíže rybníka ješovického u Hrušovan na Moravě (vyobr. č. 5.) více než 500 let starý (L. R. V., 1.904, 54). Dub v. Podhradí u Lichnice odhaduje se více než 500 let stáří (L. R. V., 1904, 85). Buk u města Krupky blíže Teplice dle odhadu znalců na 500 let starý (Háj XVI., 1887, 74). Lípa na Větrníku na Českoska-licku 500 let stará (Háj X., 1881, 60). Limba v zámku Lčovico u Volyně, dva stromy přes 500 let staré (dle dopisu p. Dvořáka r. 1898J.

— Stáří 400 a více let. Dub v polesí pohanském na Moravě přes 400 let starý (L. R. V., 1904, 78). Yaz u vsi Kláštera na Čáslavsku dle odhadu 420—30 let starý (Háj XXXV., 1906, 109). Dub »otec« v zámeckém parku v Lochovicích dle odhadu na 450 let stáří (Háj XXXV., 1-906, 142). Dub v lese Boru u Sokolče dle kruhů ročních 400 let starý (Háj III:,. 1884, 214). Jedle v polesí Těchoviny u Zbiroha, dle sečtených ročních kruhů 400 let stará (Háj II., 1873, 91). Jedle u Eisenšteinu ke 400 let stáří (Háj XIX., 1890, 47). Jedla u Vimperka dle sečtených ročních kruhů 450 let stará (Háj XX., 1891, 96). Smrk »Wunderfichte« v polesí Žatoni (Schattawa) u Vimperka dle sečtených ročních kruhů 422 let starý (Háj XI., 1882, 84). Smrk tamtéž dle ročních kruhů 462 lot (Háj XI., 1882, 54). Jedle tamtéž dle ročních kruhů 444 lot stará (Háj XI.,. 1882, 84). Jedle v lesích u Vimperka dle sečtení let 430 roků stará (Háj XXI., 1891, 53). lis v Uhřínově dle odhadu 400 let starý (Háj XXIIL, 1894, 10—11). Topol bílý ve Vel. Němčících na Moravě dle výroku znalců 400—500 let (L. R. V., 1904, 55). — Stáří 300 a více let: Lípa ve Lhotce u Navarova dle odhadu 300 let stará (L. R. I., 1900, 54). Smrk »otec« na hranicích revíru Sommerwaldu a Břevnice u Něm. Brodu se páčí na 300 let stáří (L. R, IV., 1903, 4). Jedle »matka« tamtéž opodál páčí se přes 300 let stáří (L. R. IV., 1903,. 4). Lípa v Mirosově na Rychnovsku (vyobr. č. 6.) 350 let stará, prý r. 1550 zasazená (L. R. IV., 1903, 28). Lípa v Bužehradeeh, vlastně správně v Lužeradech u Loun, dle archivních výpisů 327 let stará, mnozí odhadují ji však vyšší stáří (L. R. V., 1904, 22). Borovice v lesním oddělení Habřina v revíru karolínském u města Rychnova n. Kněžnou, dle znalců nejméně 300—400 let stará (L. R. VI., 1902, 111). Břek ve farní zahradě ve Starém Hobzí na pomezí Čech u Dol. Rakous 321 let starý, an byl dle pamětní knihy farní r. 1586 zasazen (L. R. VI., 1905,