odborným znalostem v oboru církevních starožitností, výšivek, obrazů a p. A což zahlednouti ho v činnosti neplaceného »konsula« ubohých slovenských »dráte-níčků«, kterým zastává takořka otce a příznivce a kterým i zvláštní studii samo-stainou věnoval s názvem »Kolárovičtí dráteníci« (viz Český Lid XIV.). Skromně, s úsměvem odmítá uznání a podivení — ale třeba se pohněval vážený náš od začáíku spolupracovník, že redaktor Českého Lidu vše to o něm prozrazuje, pravda jeto, a právě Český Lid, jehož jest spi-jovatel Betlémů tak horlivým stoupencem a piítelem, chtěl to otevřeně a bez obalu pověděti a budoucí paměti zachovati. Vhodná příležitost naskytla se při této knize. Procházkovi nestačily výpisky z knih. 1'odle sví methody vyzval v novinách a prosil za rady, za zkušenosti, rozeslal sla a sta dopisů, kde se dopátral, o jesličkách a jejich výrobo. Zasílali

7. Příbramští těstoví danici.

mu zprávy ze všech končin českých i ze Slovenska a ze zemí slovanských. Tím nabývá kniha Procházkova neocenitelné důležitosti. Všecky tyto paměti staříků, jak podnes robí jesle, všecky tyto záznamy o Jitograíickýeh arších malovaných, podrobnosti o rozmanité technice jesličkových figurek, úřední popisy skoro všech významných jesliček klášterních a kostelních — jsou sebrány a sestaveny důmyslně od spisovalele v ladný celek. Jisto byly by propadly zapomenutí i s pamětníky, kdyby je m-byl zachránil spisovatel tiskem v krásné této knize. I ten, kdo nejeví chuli k náboženské stránce při strojeni jesliček, pročte rád a prohlédne obrázky, jak hlavně lid český upravoval si jesličky a hry jesličkové při koledních obchůzkách. Vždyť jsou tu zachyceny lahodné obrázky ze života českého lidového. Upomínky na prožilé mládí probudí se v každém na vánoce a s nimi i každý otrlý životními osudy a zkušenostmi, myslím- neubrání se dojemnému kouzlu štědrovečerních vzpomínek!