Brouskaři vozili si sice »okresky« z blízkých Mostek, ale z kamene tamního nebyly více jakosti brousků foořickych a přílišně se cenou za kámen a dovoz zdražily. Tak jedna rodina po druhé přestávala brousky šoupati a volila si jiné zaměstnání.

Po tragickém úpadku majitele lomu u řeky Bystřice přešel lom do vlastnictví jiného majitele, který pátral v bývalém lomě po nových ložiskách »vodního pískovce« a podařilo se mu ještě několik balvanů najíti. Leč s výrobou ručních brousků po domáckém způsobu to více nešlo; nebylo dobrých pracovníků a nemohl také tolik mzdy platiti, by udělal si velké zásoby a obchod s brousky opět rozvinouti mohl. Přišel ale k tomu náhledu, že jedině při výrobě brousků »slrojem« by mohl obstáti, i

A.tu se dozvěděl, že na pařížské výstavě roku 1900 byl vystaven stroj, který hravě i tvrdé kameny rozřezával. Pátral po tom, jak asi stroj vypadá a výsledkem toho všeho bylo, že pořídil si v kolně přístroj hnaný vodní silou mlýnskou, složený z dřevěných kol ozubených, které zvláštním lanem z ocelového drátu rychle se pohybovaly a toto při stálém zavlažování vodou pískovec rozřezávalo. Však dále to nepřivedl. Lano se brzy upo-třebovalo a tak za nedlouho celý stroj v kolně odpočíval a slepicím za řád sloužil. Tím vzal poslední pokus o povznesení výroby ručních brousků na Hořicku za své. Dělníci (brouskaři) rozptýlili se buď po krajině, hledajíce práci podobnou, neb volili sobě jiné zaměstnání.

Jeden z dělníků těchto (rodák Březovický) usadil se v blízkých Mostkách, kde dříve jako dělník pracoval, pak po úmrtí svého mistra převzal závod sám. Jelikož byl dobrým odborníkem, povznesl závod ten tak, že před 3 lety postavil zvláštní dílnu, v níž umístil pilu, provádějící až 15 řezů najednou; dále postavil dva brusy, u kterých dva dělníci obrušují hravě nařezané brousky. Pohon těchto strojů obstarává 5 HP benzinový motor. Ku postavení strojů přinutila jej konkurence a dílem nedostatek dělníků odborných. Toto strojové zařízení má mimo rychlou výrobu proti ruční výrobě brousků ještě tu výhodu, že při štípání kamene na tak zvané okresky vždy J/3 kamene se ztratila, kdežto při řezaní má řez jen nepatrnou šířku, tak že se počítati může asi '/10 kamene na řezy. Mimo to jsou řezané plochy již hotové.

Brusicími stroji odpadá to tak zvané ruční »šoupání«, zaměstnání namáhavé a zdraví lidskému tvořícím se prachem pískovcovým velmi škodlivé.

Mimo ruční brousky vyráběly se na Hořicku ode dávna tak zvané »brusy točicí«, které se těší až do dnes značné oblibě, neb při dnešní tovární výrobě různých kovových výrobků každá tím zabývající se továrna spotřebuje ročně značný počet točících brusů.

Brusy se vyrábějí dle účelu a potřeby o průměru od 10 cm až do 2 m. Mimo tyto brusy pro továrny dochází velkého odbytu ploché brusy tak zvané »truhlářské štuky« ke broušení hoblíkových a dlátových želízek, dále »válce« pro dílny a továrny koželužské.