byla osnova, jež procházela listem. Konce osnovy byly k sobě svázány outkovou nití, jež navinuta na vřeténku, spočívala v malém člunku. Osnova při tkaní držela so levou rukou, pravou pak se prohazoval člunek. Tkaní bylo hlavním původem techniky pletení.

Sestaviti přístroje, jimiž se měla prováděti práce, podobná tkán1', ale nikoliv tak omezená jako tkaní, kteréž jest do jisté míry závislé na přístrojích a na osnově, jež jest s obou stran na válcích upevněna, nebylo tak za těžko, zvláště máme-li na zřeteli tkací prkénka. Ku přeměně tkacího prkénka na krajkářskou podušku nebylo třeba než dřevěný váleček vyměniti za měkký, senem vycpaný, na němž by se potřebné niti zavěšovaly, konce osnovy splývající s válečku tkacího vřeténky opatřiti, a na tato vřeténka, místo na váleček, niti navinouti, aby z nich potřebná osnova se odvíjela Později ovšem mělo tu vliv pletení v rámu, prolamování a drhání.

Vřeténkům dávají slovanské krajkářky rozmanité názvy. V Cechách: paličky; na Moravě a na Slovensku: klepně, klepané, klepčoky, babátka; v Polsku: klocky; v Rusku; kokljušky, paločky. Starodávné paličky byly pouhé kolíčky, klacíčky vřeténka. Prosté paličky byly pak ozdobovány, až vznikly nynější pěkné paličky, krásně vyřezávané a malované. Hotoví je buď pletařky samy nebo mužští a hoši na pastvě, doma — pouhou kudlou. Na západě robí je soustružníci. Připojené dvě tabulky, na str. 376 a str. 377 znázorňují paličky ze Slovenska a z Čech, celkem 24 druhů rozmanitých. Co do výzdoby, shoduje se okrasa paliček s úpravou příbuznou vřeten vůbec, ozdobných roubíků na vázání obilí, hlavně obžin-kových, rychtářských a cechovních práv, ferulí, Podáme nyní přehled obrázků na obou tabulkách:

I. »Klepce« a »babátka« ze Slovenska: Číslo 1, 8, 9, 10, »klepce« ze Sliače, Liptov. — Číslo 2, 3, »klepce« z Luček, Liptov. — Číslo 4, 5, 6, 7, »klepně« z Dol. Badina, Hont. — Číslo 11, 12, »klepně« ze Spaniej Doliny, Zvolen. — Čí.-do 13, 14. »babátka« z Krakován, .Nitra.

II. »Paličky« a »trny« z Cech. Číslo 1, 3, »paličky« ze Sedlice u Blatné, Čechy. — Číslo 2. »palička« od Dobrovice. — Číslo 4. »kliple« z Postřekova u Domažlic. — Číslo 5, »trny« které byly v užívání, než vynalezeny byly špendlíky. — Číslo 6, »palička« z Prčic. — Číslo 7, 9, »paličky« ze Strážova u Klatov. — Číslo 10, »palička« z Litic u Žamberka.

Pleteným výrobkům říkají v Čechách: krajky; na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku: cípky, čipky, mřížky, mrežky, tkanice; v Polsku: koronky: v Rusku: kruževa.

Válečkům na nichž se pletou krajky, říkají v Čechách: poduška, peřinka, polštář, baba; na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku: batoh, vankuš, baba; v Polsku: poduška; v Rusku: poduška, bolvan, buben.

Papírky, na nichž jest krajka vypíchána neb nakreslena, nazývají se v Cechách: papírek, mustr; na Slovensku jich neznají; v Polsku: vzorky; v Rusku: skolok.