čipky hontské a nitranské, ale jsou tu i výrobky, jež nesou vliv západoevropský. Páskové čipky možná na Slovácku rozvrhnouti na tři druhy: 1. Páska pracována jest plátěným hodem a materiálem vzácným, jako: sušelem a žihlavou. Středem pásky táhnou se 4 hedvábná vlákna, rovnoběžně proplétaná. Hedvábí bývá měkké, v barvě buď jednotné s ostatním materiálem neb rozmanité. Při tomto, druhu práce nacházíme častěji v ohbí vln páskových lístky, hotovené buď hedvábím, zlatem nebo stříbrem. Lístky tyto činí krajku nádhernější a skvostnou. 2. Na pásce zříme řetízek nebo polořetízek. Prostá plátěná páska zdála se asi příliš jednoduchá, proto k zvýšení dojmu na místě rovnoběžných nití hedvábných začaly pletiarky v pásce splétati řetízek nebo také polořetízek. Krásné tyto čipky jsou pokládány za nejkrásnější a nejnádhernější předměty práce pletené žen slovenských. 3. Druh čipek spojuje nejen oba první způsoby v ladný a technicky dokonale promyšlený celek, ale také často zříme, ana plátěná páska se přerušuje a počíná tvořiti rozkošné vzorečky, jako: koliesko s dírkou, pavučíka, sekáčovu cestu a j.

Valašsko proslulo spanilými a rázovitými výrobky pletenými. V nynější době pletení na Valašsku zaniklo úplně. Krajky kupují se od Slováček. Kromě krajek pletených na podušce obliby si tu zjednala také krajka šitá, jež jako lidová práce na Valašsku značně se rozšířila.

Hanácky přijaly do svých krajek mnoho cizích způsobů, rovnajíce se v práci s krajkářkami českými; přes to však udržely svým výrobkům: svérázný rys krajek československých.

Ve Slezsku zánikem kroje i lidové pletení hynulo. Pro Slezanky pracovaly krajky Vamberské krajkářky. Za to pilně se ve Slezsku krajky háčkují.

Hlavní střediska výroby krajkářské v Cechách byla: Vamberk, kdež.

0 rozšíření a zmohutnění západoevropského umění krajkářského získali si zásluh Magdalena Grambová, Belgičanka, choť Kašpara Gramba, majitele panství Vambeřeekého od r. 1627. Hraběnka vyučila několik dívek umění krajkářskému. Záhy se pletení ujalo a zvelebovalo ve Vamberku

1 na panství. V r. 1889 byla zřízena ve Vamberku česká odborná škola krajkářská péčí obecního zastupitelstva. Český Lid již podal zprávu, že velkých zásluh o povznesení průmyslu krajkářského získal si okresní hejtman v Žamberku, p. Karel Vojáček.

Svůj ráz měly proslulé, krajky ze Strážova u Klatov, roznášené po celých Cechách. Před 9 lety založila Národní Jednota Pošumavská školu ve Strážově za účelem obrození a obživení starého průmyslu krajkářského, na popud slč. lil. Šmolkové, jejíž odchovanka byla tam jmenována učitelkou. R. 1905 přešla škola rovněž do správy státní.

Také v Domažlicích a v okolí dívky i ženy obíraly se pletením krajek ku potřebě národního kroje. Pletly se tu jemné květinové krajky (valencienské, brusselské, flanderské) k čepcům, zvaným »koláče« a k rukávům; páskové ke koutnicím, ubrusům, a pak starožitné krajky s třepením. Nyní některé chodské dívky opět začínají hotoviti krajky na podušce. Z německé osady Ronšpěrku přinášejí i německé názvy; místo