nic nezbude. Již za nedlouho bude se mluviti a vzpomínati o dřevěných kostelích v zemích českých jako o minulosti, o zašlých a zničených památnících lidového umění českého, kterými jinde právem se honosí znalci umění lidového, kdežto u nás »praktický« duch moderní nepomýšlí na jejich záchranu, úpravu, zachování, přizpůsobení, nýbrž, prostě se zbořilo již tolik památek důležitých a ostatním, jak se zdá, hnedle již vypršuje také hodina ... Za nedlouho budou známy dřevěné kostelíky v zemích českých jen z obrázků, jak vypadaly, jak byly sestrojeny a vyzdobeny. Kde stávaly, budou si jen osadníci ukazovati, kde-byla stavba se zemí srovnána, nebo kde kostelík dřevěný nahrazen někdy pěkným zděným kostelem, jinde však také jen tuctovou stavbou zděnou bez ladu a vkusu. Viz podrobnosti, které podepsaný již sebral v Českém Lidu v několika článcích: 1. Dřevěné kostelíky v zemích českých, ročník IV. str. 139-44. 2. Literaturu o dřevěných kostelíeh vůbec a ve Slezsku a v Polsku zvláště, ročník X. str. 315. 3. Dřevěné kostelíky ve Slezsku, ročník X. str. 312 a d. 4. Oblíbené poutní chrámy ve Slezsku, ročník XIIL str. 166 a d. Tam také i všade po různu u jednotlivých vyobrazení uváděl jsem historické zprávy o původu kostelíků i literaturu, kdo,, kde o nich psal a je nakreslil. Mnoho příspěvků také Český Lid uveřejnil vedle toho z péra laskavých spolupracovníků.

V Čechách poměrně nejrychleji vymizely dřevěné kostely buď zbudované úplně ze dřeva, nebo částečně se zdivem. Kanovník Dr. Ant. Podlaha uveřejnil v Českém Lidu XIII. str. 23-6 názorný příklad, jak »Dřevěný kostelík na Orebě u Třebechovic« byl nahrazen stavbou trvalejší (viz obrázky na místě uvedeném podle starých náčrtků).

Roku 1881 byl zbořen chatrný dřevěný kostel ve Lhotě Zahájské u Jilemnice, zbudovaný r. 1596, a na jeho místě postaven vkusný kostel zděný, jak vylíčil dojemně s upomínkami na domovinu Jan Albert Vaněk, Český Lid XV. str. 393. Viz dvojí vyobrazení zbořeného kostela Lhot-ského: jedno z doby, kdy byl ještě trochu uchován (str. 410) a drahé z doby, kdy již hrozil i se zvonicí sesutím (str. 409).

Ukázkou dřevěné součásti na zdivu kostelním podáváme kostelík v Nudvojovicích, k jehož náčrtku připojil akad. malíř Jan Prousek pověstného »zeleného čerta« na náhrobním obraze rodiny Jiřího ze Stiřína, hejtmana na Rohozci (na str. -411.) Srv. Český Lid VII. str. 167-8. Upozorňujeme tu zároveň znova na znamenité dílo Prouskovo o dřevěných stavbách lidových v severovýchodních Čechách, kde najdeme shodu a obdobu světského stavitelství ;s církevním.

Zejména proslul, zvláště jako vzor pro kostelík na Národopisné výstavě r." 1895, kostel sv. Rartoloměje v osadě Kočí blíže Chrudimě. Byl založen od královny Žofie, choti Václava III., listem, jenž jest datován dne 28. února r. 1397. Patří tudíž mezi nejstarší, přesně datované památky dřevěného stavitelství staročeského. Je to kostelík o jedné lodi, s rovným stropem ; skládá se z presbyteria, lodi a dřevěné zvonice, jéž. tvoří na západním průčelí prostrannou předsíň. Viz dva zdařilé pohledy