kostelní. Srovnáme-li náčrtky (z r. 1871) kostelíků sv. Václava ve Větř-'kovicích nedaleko Příboru na Moravě (str. 418), kostel sv. Mikuláše, založený na začátku století XVI., nedaleko Frenštátu v osadě Tiché (str. 419), nebo filiální kostel štramberský, sv. Bartoloměje v Kopřivnici*), rovněž na Moravě (str. 419), s obrázky dalšími zPkrajin slezských a polských, nabudeme již pouhým pohledem, bez znaleckého srovnání jednotlivostí, přesvědčení, jak vděčný materiál srovnávací pro odborníka-technika a historika umění poskytují tyto podobné sobě kostelíky, roztroušené daleko od sebe po krajích slovanských. Není potom také potřeba, choditi .',

s Alvinem Schultzem a s jinými německými historiky umění (viz v literatuře v Českém Lidu X. 315) až do norských krajů, k švédským stavbám dřevěným a tam násilně hledati prý předlohy a vzory pro dřevěné kostelíky slezské, kdy přirozenější směr cesty vede do sousedství, do Čech, na Moravu, do Polska, kde rázovité lidové stavitelství dřevěné mohlo bez cizích podnětů a vzorů pro bohuslužebné výkony budovati rázovité kostelíky, přirozeně souvislé se stavbou a výzdobou starobylého, domácího dřevěného stavitelství.

Záslužnou práci koná v poslední době Dr. Frant. Přikryl, farář v Týně u Lipníka, vydavatel Kroniky Záhorské, dobře již známý z několika prací čtenářům Českého Lidu. Sbírá soustavně tradici slovesnou i obrázkovou o sv. Cyrillu a Methodu a o sv. Klimentu na Moravě i po zemích slovanských. V dílu druhém tohoto díla »Sv. Cyrill a Method ,

v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku«, vydaném v Týně u Lipníka, 1907, pilně shledává též zprávy a obrázky, jež se týkají dřevěného stavitelství.

Zajímavý jest starobylý kostel sv. Klimenta v Jesenici (viz jeho vyobrazení na str. 420, právě se opravuje a půdorys na str. 421), jehož dějiny Dr. Přikryl obšírně líčí podle pramenů i proplétá výklad pověstmi

0 jeho stáří a památnostech.

Ctihodným stářím vyniká také kostel sv. Jakuba v Jakubově (na str. [424), několikráte přestavovaný, k němuž podle vzoru dřevěných kostelů přidělána byla na lomenici nad vchodem dřevěná věže, podobná dřevěné vížce v kostele Rybí (str. 425) na cestě ze Štramberka do Libhoště. :

Starobylým rázem a prímitivností základní stavby, krytiny, věže ^

1 ochozů a přístaveb připomíná slezské a polské kostelíky z dob nejstarších kostel sv. Kateřiny u Závěsic (str. 426).

K srovnání podobnému vybízí rovněž dřevěný kostelík ve Velké Hrabové u Moravské Ostravy (str. 427), o němž viz Český Lid VIII. str. 152-3.

Ještě více než na Moravě zachovaly se ve Slezsku dřevěné kostely, úplně ještě sroubené ze dřeva od základu až do křížku a větrné