Nejdříve všímáme si oddílu, věnovaného lidovému umění na Nasa-vrcku od Otakara Svobody, a oddílu, věnovaného lidovému umění na Chru-dimsku od Josefa Petrtyla.

Otakar Svoboda nepřistupuje k svému úkolu jako nováček. Jeho činnost sběratelská i vědecká, již dlouholetá, na poli studia lidovědného vynesla řadu pěkných příspěvků ku poznání lidového života na Nasavrcku. Jako redaktor časopisu pro mládež právem vystihl důležitost kulturní stránky při vyučování a výchově, otevíraje sloupce kulturně-historickým výkladům minulosti české. Nemálo si také ceníme jeho vkusu uměleckého a dovednosti kresličské, které může s úspěchem hned využitkovati na vhodné doplnění popisu slovného. To vše již předem zaručuje stati, podepsané zvučným jménem Otakara Svobody, důvěru a láká k četbě zajímavého líčení o lidovém umění na Nasavrcku.

Č. 2. Zvonička v Možděnících.

Spisovatel seznamuje nejdříve s celkovým rázem vesnic a měst. Upozorňuje zvláště na zvoničky. Jsou to většinou pouhé trámy nahoře rozvětvené a stříškou opatřené; někdy je celá zvonička zhotovena z kusu jediného. V Nové vsi (viz obr. č. 1) a Vejso-níně visí zvonek prostě na lípě. Nejstarší dřevěná zvonice na Nasavrcku je v Boj anově ; pochází z roku 1730 a je stavbou svou velice karakteristická a velmi cenná. Rovněž pěkné, avšak mladší dřevěné zvonice mají v Krásnu, Javorném a Možděnicích (obr. č. 2). Ve Švihově je zvonice zděná z konce 18. století se starobylou vazbou a věžičkou; roku 1899 byla však plechovým krytem úplně znesvářena. Jí podobná je úhledná kaplička v Mířeticíeh. 0-statní zvonice a kaple na Nasavrcku jsou pů-