viděti. Rukávy u špenzlu byly úzké. Kabát tálkový byl krátký, šňůrami požitý, měl 5 šůsků a rukávy široké. Staré ženy nosily krátké kožichy, kterých často ani v létě neodkládaly.

V síni jsou padací dveře do sklepa. Na schody a šíje (přední část sklepa) staví hospodyně krajáče s mlékem a smetanou; do zadní části ukládají se brambory a řepa. U Novákova statku (víz půdorys) a staveb jemu podobných dveře do sklepa jsou před okny v průčelí mezi stavením obydleným a špejcharem, aby na všecky bylo ze světnice viděti. U baráků malých, kde sklepa nemají, ukládají brambory do jam v hrázi (břehu) vykopaných a chvojí (větve s jehličím) a hlinou přikry-

Č. 63. Skřipce loučníků z okolí Chrasti. Fotogr. Ant. Švadlenka.

tých. Ze síně vedou dveře do chléva; chce míti hospodář snadný přístup k dobytku, kdyby se něco stalo, zvláště v noci. Druhé dveře vedou na záhrobeň; těmi se dobytek vyvádí a kydá hnůj. Podlaha ve chlévě je kamenná nebo z »tesů« (podlažnic), oblých to trámků borových (dřevěná dlážděnice); strop ve statcích je klenutý, v chalupách ze »stropnic«, podobných trámků jako podlaha. Světlo a vzduch vcházejí do chléva v létě dveřmi, které jsou stále otevřeny; aby drůbež nemohla do chléva anebo králíci z chléva, je dolení polovina dveří uzavřena tyčkovou brankou. Malá čtvercová okénka v zimě, kdy dvéře se zavírají a ještě slámou obkládají, účelu svému málo vyhovují. Podél zdí je kamenný nebo dřevěný žlab pro píci s kruhy k uvázání dobytka, nad ním pak žebři na (žebřík) pro seno a zelenou píci. V rohu chléva jsou kalfasy