str. 166
ryšstva potvorím a směšná věc vychází . . . Jižť jest se v pravdě mezi nás ten Nádherný ďábel (kdo by byl z starých Čechův toho se mohl nadáti) tak vloudil a v nás vtělil, že od těch časuov, jakž křesťané v těchto zemích z milosti Boží býti počali, větších nákladův, zbytkův, marností a nádherností v šatstvu vídáno nebylo. Ani o větších zbytcích a marnějších v jídle a pití a jiných Sodomských hanebnostech všickni předkové naši neslejchali, kteréž se nyní den ode dne rozmáhají, ješto by se to sotva mezi pohany neznabohy najíti mohlo . . . Tak již k tomu přišlo proroctví Sibyllinému: Go sedlák uhlédá na pánu, by měl prodati půl lánu, chce takové šaty míti, byť jej měl čert s sebou do pekla vzíti. Mohlo by se pak odtud vejš po stupních jíti. V tom Babylóně zevnitřní smyslové svobodno vybíhají na harc, kteříž ačkoli mnohým ke zlému posluhují, však milovníci světa, majíce vnitřní smysly srdce zaslepené, toho nešetří. Najprvé Pohledění. Ten jest najrýchlejší a nejobecnější posel fre-jířský ; neb ten v jedné Rodině daleko zběhne a mnoho, kdež může míti průchod, zjednává. Druhé. Tam Sluch zjevně ukazuje, jak vnitř žádostí zlou hoří, když jedni druhých ponoukají k rozprávkám aneb písničkám frejířským, aneb k odpovídání na ty utěšené panenské, však v pekle složené otázky (jichž také někteří pro špatný zisk tisknouti se nestyděli) aby
@Iv1@Č. 4. Nádherný, třetí syn Masopustův.